The Idylls
Theokritos žil v době zvané helénistická, která následovala po výbojích Alexandra Velikého, jež výrazně posílily vzestup řecké kultury. Jeho poezie i to, co z ní můžeme vyvodit o jeho životě, ukazuje kosmopolitismus, který rozšířená říše a její následovníci podporovali: zdá se, že znal přinejmenším Sicílii, Milét, Kos (ostrov poblíž Anatolie), Athény a Alexandrii, dvě kulturní metropole řeckého světa.
Ačkoli je literárním historikům znám především jako iniciátor pastorálního proudu v poezii, tj. stylizovaného zobrazení venkovského lidu, zejména jeho sexuální touhy, jeho idyly jdou daleko za tuto tematiku a pojednávají o městském lidu, rybářích, městské chlapecké lásce, hrdinech a polobozích, jako byli Héraklés a Diskúrové, Helena Trojská, mýtické postavy jako Kyklops Polyfmos a jeho královští patroni, Hérón II. ze Syrakus a Ptlemy II.
z Egypta. V Řecké antologii se dochovaly také některé epigramy, které jsou mu připisovány.
Komentátoři o pravosti několika básní pochybují, ale ve starověku byly považovány za jeho, takže ve sbírce zůstaly. Zařadil jsem také možná pozdější báseň Mgara, protože podobně jako některé idyly rozšiřuje příběh o Héraklovi. Všechny jsou nesmírně příjemné, zvláště když se čtou nahlas, dokonce i hrané, jak tomu dost možná bylo ve starověku.
Protože jsem použil anglické verze hudebních antických meter - především daktylský hexametr odvozený z homérského eposu -, jejich hudba nejlépe zazní při čtení viva voce. Uvedl jsem také poznámky, které čtenářům neznalým antické kultury pomohou pochopit literární a historické souvislosti a narážky a navrhnout interpretace jako východiska pro přemýšlení o básních.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)