Hřích: Tomistická psychologie

Recenze čtenářů

Kniha Stevena J. Jensena „Hřích - tomistická psychologie“ je hlubokým zkoumáním povahy hříchu, lidské vůle a morálky, které vychází z tomistické filozofie. Zdůrazňuje důležitost uznání morálního zákona a pochopení, že hřích často pramení z nesprávného vnímání toho, co je dobré. Autor tvrdí, že lidé se obvykle domnívají, že když hřeší, vybírají si to, co je dobré, a rozebírá návykovou povahu hříchu a jeho vliv na rozum. Zdůrazňuje nutnost svobodné vůle při morálním rozhodování a povzbuzuje čtenáře, aby svůj život přizpůsobili božskému dobru.

⬤ Dobře napsané a poutavé
⬤ poskytuje hluboký filozofický vhled do hříchu a morálky
⬤ zdůrazňuje význam svobodné vůle a morální odpovědnosti
⬤ nabízí praktický návod, jak se hříchu vyhnout
⬤ povzbuzuje čtenáře, aby hledali vyšší cíl a sladění s božským dobrem.

⬤ Pro některé čtenáře může být příliš filozofický nebo složitý
⬤ velké zaměření na hřích nemusí oslovit každého
⬤ pro některé může být náročné plně pochopit diskuse o tomistických principech a svobodné vůli.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Sin: A Thomistic Psychology

Obsah knihy:

Pokud je lidská duše stvořena k dobru, jak si tedy můžeme vybrat zlo? Na druhou stranu možná lidská duše není stvořena k dobru. Možná velikost lidské zkaženosti ukazuje, že lidská duše si může přímo zvolit zlo.

Pozoruhodné je, že Tomáš Akvinský toto vysvětlení rozšířenosti lidského hříchu odmítá. Trvá na tom, že ve všech svých touhách hledáme to, co je dobré. Jak si tedy volíme zlo? Jedině tím, že zlo zaměňujeme za dobro.

Toto řešení obtíží však Akvinského přivádí do další hádanky. Jak můžeme nést odpovědnost za hříchy spáchané pod vlivem mylného chápání dobra? Zdá se, že hříšník se prostě dopustil intelektuálního omylu.

Hřích se stal spíše intelektuální vadou než zkažeností vůle a touhy. Hřích: S těmito obtížemi se potýká Tomistická psychologie. Řešení tohoto problému se musí zabývat řadou otázek.

Má konečné dobro, o které všichni usilujeme, jednotu, nebo je to jen soubor základních dober? Co je všední hřích? Jakou osudovou volbu musí učinit dítě při svém prvním morálním činu? Jakým způsobem způsobují vášeň, zvyklá zlá vůle a nevědomost, že člověk hřeší? Co je první příčinou mravního zla? Mají lidské bytosti svobodnou vůli, aby se samy rozhodly ke konkrétním činům? Diskuse na tato témata se zaměřuje na souhru rozumu, vůle a emocí a zkoumá vnitřní fungování našich morálních úvah. Kniha nakonec odhaluje, jak neschopnost udržet rovnováhu v našich úvahách podkopává naši věrnost jedinému pravému dobru.