Recenze čtenářů
Shrnutí:Hladový anděl, přeložený z německého díla Herty Müllerové Atemschaukel, je dojemný román, který se zabývá zkušenostmi sedmihradských Němců v sovětských táborech nucených prací po druhé světové válce. Prostřednictvím pohledu hlavního hrdiny Lea Oberga román zkoumá témata přežití, hladu a lidského stavu tváří v tvář extrémní nepřízni osudu. V románu se mísí poetické obrazy s drsnou realitou, což vytváří silný, ale někdy znepokojivý čtenářský zážitek.
Klady:Kniha je krásně napsaná poetickým jazykem a živými obrazy, které sugestivně zachycují drsnou realitu života v táboře nucených prací. Poskytuje jedinečný pohled na útrapy, kterým museli čelit nevinní jedinci v bouřlivém historickém období, a psychologické líčení utrpení a přežití je citlivé a pronikavé. Mnozí čtenáři ocení hloubku charakterů a zkoumání lidské povahy v extrémních podmínkách.
Zápory:Román může působit značně depresivně a postrádá tradiční dějovou strukturu, což může některé čtenáře odradit. Někteří jej považují za příliš ponurý, s opakujícími se motivy hladovění a zoufalství, které se nemusí líbit každému. Několik recenzentů mělo pocit, že hlas vypravěče není věrohodný ani poutavý, a objevily se i výtky týkající se zdánlivě nekonečných seznamů a popisů, které mohou čtenáře unavovat.
(na základě 51 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Hunger Angel
Obsah knihy:
Nový mistrovský román nositele Nobelovy ceny za rok 2009, který je oceňován za to, že zobrazuje krajinu vyděděných lidí se soustředěností poezie a upřímností prózy (Výbor pro udělování Nobelovy ceny)
Bylo ledové ráno v lednu 1945, když si pro sedmnáctiletého Lea Oberga přišla hlídka, aby ho deportovala do tábora v Sovětském svazu. Leo stráví příštích pět let v továrně na zpracování koksu, kde bude lopatovat uhlí, tahat cihly, míchat maltu a bojovat s neúprosným kalkulem hladu, který vládl v pracovní kolonii: jedna lopata uhlí má hodnotu jednoho gramu chleba.
Nositelka Nobelovy ceny Herta M llerová v knize Hladový anděl využívá své jedinečné kombinace básnické intenzity a nezaujaté přesnosti, aby vykouzlila pokřivený svět pracovního tábora v celé jeho fyzické i morální absurditě. Dala Leovi jazyk, který vyjadřuje nevyjádřitelné, protože hlad zostřuje jeho smysly do ostrosti, která je halucinační a hluboká zároveň. V jedné dezorientující scéně za druhou získávají ty nejobyčejnější předměty něžnou dojemnost, protože nabývají nového účelu - krabice od gramofonu slouží jako kufr, kapesník se stává talismanem, obrovský kus plášťové trubky funguje jako místo milenecké schůzky. Srdce je redukováno na pumpu, dech je mechanizován do rytmu kývající se lopaty a uhlí, písek a sníh mají svou vlastní vůli. Hlad se stává nenasytným andělem, který straší v táboře, ale také sparingpartnerem s holými prsty, který zasazuje Leovi rány, díky nimž cítí to nejsyrovější spojení se životem.
M ller vydestiloval Leův boj do slov dechberoucí intenzity, která nás zavedou na cestu daleko za hranice gulagu a do hlubin duše jednoho muže.
