Gaspard de la Nuit: Fantazie na způsob Rembrandta a Callota

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Gaspard de la Nuit: Fantasies in the Manner of Rembrandt and Callot

Obsah knihy:

Kniha Louise Bertranda GASPARD DE LA NUIT: FANTASIE VE VZTAHU K REMBRANDTOVI A CALLOTOVI (původně vydaná v roce 1842 ve Francii) je považována za první západní souborné dílo, které je samostatným dílem moderní básně v próze. Bertrand, vystavěný téměř jako zrcadlová síň, použil postavu Gasparda k vykreslení těchto vinět, které jsou fantaziemi o životě, jenž minul. Napsány na počátku 19. století, ale napodobují život o dvě, tři a dokonce čtyři století dříve, a modernímu čtenáři předkládají to, co umí zrcadlo nejlépe: ukazují obě „strany“ obrazu - ošklivost i krásu. Každé dílo obratně vykresluje svou vlastní scénu. Bertrand používá svou jedinečnou verzi romantismu a spojuje ji se svým pojetím gotiky. Jeho náměty sahají od krásného snu až po děsivou noční můru, od králů a královen po nízko postavené krčmáře a bandity.

Toto vydání sestává ze šesti „knih“ - Vlámská škola, Stará Paříž, Noc a její kouzla, Kroniky, Španělsko a Itálie a Sylfy - a snaží se dodržet Bertrandovy původní pokyny, jak chtěl, aby jeho rukopis vypadal: všude plno obrazů, včetně všech známých Bertrandových kreseb. Obsahuje více než 300 obrázků, většinou dobových kreseb.

Kniha neměla v té době u široké veřejnosti velký úspěch, ale měla hluboký vliv na řadu francouzských spisovatelů (Baudelaire, Rimbaud, Mallarmé, surrealisté, Jacob atd.). Bertrandova kniha inspirovala Charlese Baudelaira k tomu, aby „při popisu našeho abstraktnějšího moderního života použil stejnou metodu (Bertrand), jakou používal při líčení starých časů, tak podivně malebných“. Právě Gaspard podnítil Baudelaira k tomu, aby v Pařížské slezině dosáhl „zázraku básnické prózy, hudební, bez rytmu a bez rýmu, dostatečně pružné a drsné, aby se přizpůsobila lyrickým podnětům duše, vlnění snění, vtípkům svědomí“. A pro Andrého Bretona je „Bertrand surrealistou minulosti“.

Tento překlad se snaží být co nejvěrnější Bertrandovu původnímu rukopisu.

„Skvělý překlad Bertranda, který zpřístupňuje text, jenž vynáší na světlo světa dosud nepovšimnutou spodní stránku zkušenosti. V Bertrandovi, jehož úhel pohledu a jedinečná perspektiva přinesly vynikající text, se podivuhodně mísí obyčejné a neobyčejné.“ - Lawrence Fixel

Poezie: Bertrandt se ve své knize zabývá poezií, která je pro něj typická. Překlad.