Hodnocení:
Kniha přináší intimní pohled na korespondenci mezi Elizabeth Bishopovou a jejími redaktory z časopisu The New Yorker, ukazuje jejich vřelé vztahy a ediční proces. Čtenáři ocení inspiraci, kterou z dopisů čerpají, a Bishopové neutuchající poezii.
Klady:⬤ Inspirativní a krásně podané
⬤ nabízí vzácný vhled do vztahu mezi Elizabeth Bishopovou a jejími redaktory
⬤ dopisy vzbuzují zájem o Bishopovou poezii
⬤ dobře kontextualizovaný úvod
⬤ vřelá a laskavá komunikace zobrazena.
Nedoporučuje se jako příležitostná četba pro ty, kdo Bishopovou neznají; nemusí se líbit čtenářům, kteří hledají spíše rychlý přehled než hluboký ponor do její korespondence.
(na základě 5 hodnocení čtenářů)
Elizabeth Bishop and the New Yorker: The Complete Correspondence
Tak nějak tě vidím obklopenou hřebeny s jemnými zuby, smirkovým papírem, pilníky na nehty, nádobkami s lakem atd. --s hromadami použitých čárek a středníků po ruce, s malými zbytečnými frázemi vytrženými z kontextu a umírajícími po podlaze," řekla Elizabeth Bishopová, když se dozvěděla, že její přítel získal na začátku 50.
let práci v The New Yorker. Od roku 1933 až do své smrti v roce 1979 publikovala Bishopová na stránkách časopisu naprostou většinu svých básní. Během těchto čtyřiceti let prošly mezi Bishopovou a jejími redaktory Charlesem Pearcem, Katharine Whiteovou a Howardem Mossem stovky dopisů.
V těchto dopisech Bishopová probírala nápady a inspiraci pro své básně a sdělovala novinky ze svých cest, zatímco její redaktoři jí poskytovali podporu, komentáře a přátelství. Jejich korespondence poskytuje jedinečný pohled na proces psaní Bishopové, na vztah mezi básnířkou a jejími redaktory, na vnitřní fungování časopisu The New Yorker a na proces publikování básně a umožňuje nám tak nahlédnout do uměleckého vývoje jedné z největších básnířek dvacátého století.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)