Dobrodružství francouzské filosofie

Recenze čtenářů

Kniha představuje komplexní zkoumání postmoderní filozofie, zejména se zaměřením na Badiouův přínos a interakce s dalšími vlivnými mysliteli. Je popisována jako obsáhlý svazek, který poskytuje hloubku i přehlednost, což z něj činí cenný zdroj informací pro pochopení postmoderního myšlení.

Kniha je cennou a přínosnou studií postmoderní filozofie, která nabízí systematickou přehlednost a hloubku. Spojuje dvě kompletní díla do jednoho svazku, což z ní činí výhodnou nabídku. Autor je chválen za to, že formuluje složité myšlenky a zároveň uznává přínos ostatních. Pro mnoho čtenářů je kniha intelektuálně podnětná a zábavná, takže se skvěle hodí jak pro běžné, tak pro akademické použití.

Někteří čtenáři považovali úvodní segmenty knihy za náročné a navrhovali, že by porozumění mohlo zlepšit zázemí v dané problematice. Několik komentářů naznačovalo, že k plnému pochopení obsahu by bylo třeba dalšího výzkumu nebo studia.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Adventure of French Philosophy

Obsah knihy:

Dobrodružství francouzské filosofie je nezbytnou četbou pro každého, kdo se zajímá o to, co Badiou nazývá "francouzským momentem" v současném myšlení. Badiou zkoumá mimořádně bohatý a rozmanitý svět francouzské filozofie v řadě průkopnických esejů, které zde vycházejí poprvé v angličtině nebo v revidovaném překladu.

Zahrnuty jsou často citované recenze kanonických děl Louise Althussera Za Marxe a Čtení kapitálu a sžíravá kritika "bramborového fašismu" v knize Tisíc plošin Gillese Deleuze a F lixe Guattariho. Dále jsou zde přednášky o Michelu Foucaultovi a Jeanu-Lucu Nancyovi a recenze děl Jeana-Fran oise Lyotarda a Barbary Cassinové, pozoruhodných bodů na rozsáhlé exkurzi do moderního francouzského myšlení. Badiou, veden malým souborem základních otázek týkajících se povahy bytí, události, subjektu a pravdy, dovádí polemickou sílu svého myšlení do krajnosti.

Proti beztvarému kontinuu života staví potřebu radikální diskontinuity proti falešné skromnosti konečnosti, proti různým návratům ke Kantovi pléduje pro matematickou nekonečnost každodenních situací, obhajuje trvání hegelovské dialektiky a proti vábení ultralevičáctví obhajuje svými texty ze 70. let roli maoismu jako hybné síly komunistické Ideje.