Darsteller

Recenze čtenářů

V recenzích na knihu se objevuje směs potěšení a zklamání čtenářů. Zatímco někteří oceňují humor a promyšlená témata, jiní ji považují za průměrnou nebo se cítí být uvedeni v omyl kvůli jejímu formátu.

Hra je popisována jako zábavná se skvělými komediálními momenty, fascinující předlohou a podnětnými tématy o identitě a kultuře. Pochvalně je hodnoceno autorství Irvina Welshe a Deana Cavanagha a někteří čtenáři vyjadřují touhu vidět hru naživo.

Někteří čtenáři měli pocit, že hra je pouze průměrná a nepříliš napínavá. Navíc se objevilo zklamání jednoho čtenáře, který si neuvědomil, že se jedná o divadelní hru, nikoli o beletristickou knihu, což svědčí o nedostatečně jasném označení jejího formátu.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Performers

Obsah knihy:

Nemyslí si, že vás nechají zůstat ve filmovém průmyslu

Film Performers se zabývá mužstvím v době, kdy kulturu prosytila sexuální revoluce. Pro mnoho mužů z dělnické třídy byla matoucí a ohrožující. Když sekularismus začal nahrazovat tradiční židovsko-křesťanské postoje, mnoho mužů se ocitlo v rozpolcení mezi přijetím osvobození a lpěním na jednodušší, morálně binárnější minulosti.

Ve swingujícím a halucinogenním Londýně roku 1968 spojil své síly vizionářský skotský filmař Donald Cammell s kameramanem Nicolasem Roegem a natočili film „Performance“. Ve filmu měli hrát James Fox, Mick Jagger a Anita Pallenbergová, ale proces obsazování byl pro Cammella frustrující, protože trval na tom, aby do rolí, které podporovaly hlavní postavu gangstera Chase Devlina z jižního Londýna, přivedl „skutečné padouchy“.

David Litvinoff, chameleon, který propojoval svět rokenrolu a organizovaného zločinu, byl díky svým kontaktům zaměstnán jako trenér dialogů a začal Donaldu Cammellovi představovat „skutečné padouchy“. To, co začalo jako herecký prostředek pro Micka Jaggera, se brzy dostalo na okliky, protože Cammell začal experimentovat se scénářem. Rozvíjel téma dualismu a nechal se inspirovat Borgesovými spisy a obrazy Francise Bacona. Násilí, psychedelické drogy, sex a homoerotický podtext se propletly do příběhu o rozpadu mužské psychiky. David Litvinoff přesvědčil mnoho londýnských kriminálníků, aby se ucházeli o role ve filmu.

Performerky jsou příběhem dvou z nich. Po vydání se filmu Performance zřekla společnost Warner Brothers, odmítla ho distribuovat, v některých zemích byl zakázán a mainstreamová média na něj útočila kvůli bezdůvodnému sexu, násilí a konzumaci nelegálních drog. Film „Performance“ však zaznamenal úspěch u kritiky a dodnes je kultovní klasikou. Natáčení si však vybralo svou daň na zúčastněných, především na Jamesi Foxovi, který se nervově zhroutil a na nějakou dobu odešel do hereckého důchodu. Mnozí se domnívají, že to byl důsledek Foxova metodického herectví a jeho ponoření do londýnského zločineckého podsvětí v rámci přípravy na roli, které Cammell nadšeně podporoval. Dnes je film uváděn jako obrovský vliv na režiséra Martina Scorseseho a mnoho dalších filmařů a v popkultuře si získal místo jako „nejhustší“ a nejpřesnější zobrazení swingujícího Londýna, jaké kdy bylo zdokumentováno.

„Performers“ je černá, jemná komedie se čtyřmi herci. Hra o jedné scéně, která vypráví příběh dvou nevědomých gangsterů, kteří se ocitnou na konkurzu na roli ve filmu. Hra, místy homoerotická, poněkud misogynní, plná kulturních odkazů na swingující šedesátá léta, představuje vcelku inspirativní variaci na klasickou situaci z castingového gauče.