Černé pláště: Mečový žoldnéř (The Sword-Swallower)

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují knihu jako přechodový svazek v sérii Černý plášť Paula Fevala, zejména se zaměřením na postavu Saladina a zkoumání kriminálních vrstev v Paříži 19. století. Kniha se vyznačuje silným rukopisem a zajímavými tématy, ale trpí nedostatečně propracovanými ženskými postavami a přeplácaností příběhu.

Poutavé zkoumání kriminálních vrstev, obzvláště efektivní charakteristika antagonisty Saladina a místy silný rukopis. Kniha nabízí jedinečný pohled a jiný úhel pohledu oproti typickým vyprávěním, zejména díky sympatiím k boji nižších tříd.

Ženské postavy jsou nedostatečně propracované a často působí jako šifry, což příběhu ubírá. Vyprávění působí přeplácaně a s přibývajícími díly méně přesvědčivě a kniha by nemusela dobře obstát samostatně bez kontextu seriálu.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Black Coats: The Sword-Swallower

Obsah knihy:

1866. Po zmizení svého pána, plukovníka Bozzo-Corony, před čtrnácti lety jsou Černé kabáty pouhou parodií na své bývalé já.

Situace využije mladý Saladin, přezdívaný „Mečoun“, syn Similora, člena gangu, nyní prohnaného markýze de Rosenthala, který vstoupí do prázdna a stane se novým kmotrem. Jeho ambiciózní plán na obnovení kdysi mocného zločineckého impéria v jeho nepřehlédnutelné zločinecké slávě spočívá v krádeži jmění mladé Justiny, unesené jako dítě a proměněné v provazolezkyni se jménem Mademoiselle Saphir. Po Justýně, ve skutečnosti dceři bohatého Justina de Vibraye, touží také zlý vévoda de Chaves, smrtelný protivník Mečíře...

Román Mečíř-Svalovec (1867), napsaný jako třetí, ale chronologicky poslední v sérii, zamýšlel Paul Feval jako závěrečný příběh kriminální ságy Černé pláště. „Je to jedinečné dílo, kterému by pravděpodobně prospělo, kdyby se četlo izolovaně, bez odkazů na své souputníky,“ poznamenává Brian Stableford.