Bomba

Recenze čtenářů

Kniha zkoumá morální důsledky války a použití atomových zbraní z pohledu osobních zkušeností Howarda Zinna, který byl za druhé světové války bombardérem. Kritizuje rozptýlení odpovědnosti v rozsáhlých konfliktech a zkoumá lidské oběti války, konkrétně kritizuje bombardování Hirošimy a Nagasaki. Zinn zdůrazňuje potřebu morální odvahy a nezávislého myšlení tváří v tvář těmto zvěrstvům.

⬤ Osobní pohled zkušeného bombardéra dodává vyprávění hloubku.
⬤ Přesvědčivá kritika válečného rozhodování a morální odpovědnosti jednotlivců.
⬤ Čtenáře zaujme silnou emotivní rétorikou a podněty k zamyšlení.
⬤ Zpochybňuje historická vyprávění a vybízí k zamyšlení nad ničivými dopady války.
⬤ Doporučujeme všem, kdo hledají kritický pohled na druhou světovou válku a její následky.

⬤ Někteří kritici namítají, že kniha se ve velké míře opírá o emocionální apely, nikoli o logiku nebo vyváženou historickou analýzu.
⬤ Někteří ji vnímají jako revizionistickou historii, zejména pokud jde o nutnost bombardování.
⬤ Několik recenzí poukazuje na to, že kniha dostatečně nezkoumá protiargumenty nebo alternativní pohledy na použití atomových zbraní.
⬤ Její politická orientace nemusí najít odezvu u všech čtenářů a může omezit její přitažlivost pro určité publikum.

(na základě 18 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Bomb

Obsah knihy:

Howard Zinn se jako voják druhé světové války zúčastnil leteckého bombardování Royanu ve Francii. O dvě desetiletí později byl pozván na návštěvu Hirošimy, kde se setkal s těmi, kdo přežili atomový útok. V této krátké a silné knize Zinn nabízí své hluboké osobní úvahy a politickou analýzu těchto událostí, jejich důsledků a hlubokého vlivu, který měly na jeho proměnu z řádového vojáka v jednoho z našich největších antiautoritářských a protiválečných historiků. Tato kniha byla dokončena těsně před Zinnovým úmrtím v lednu 2010 a vychází k pětašedesátému výročí bombardování Hirošimy.

Současné vydání v srpnu letošního roku v USA a Japonsku připomíná 65. výročí dvou atomových bombardování Japonska ze strany USA výzvou ke zrušení všech jaderných zbraní a k ukončení války jako přijatelného řešení lidského konfliktu.

"Zinn píše s nadšením, s nímž se v olověné próze akademické historie setkáváme jen zřídka..." -- New York Times Book Review.

"Tato sbírka esejů je skvělou knihou pro každého, kdo chce být lépe informován o historii, bez ohledu na svůj politický názor." -- O, The Oprah Magazine.

"Zinn zde shromažďuje téměř tři desítky krátkých, vášnivých esejů... Čtenáři, kteří chtějí vystoupit ze své ideologické zóny, zde najdou mnoho podnětů k zamyšlení." -- Publishers Weekly.

"Bomba je vysoce neosobní. Ten, kdo ji shodí, může zabít stovky lidí, a přitom žádného z nich neuvidí. Bomba jsou vzpomínky Howarda Zinna, bombardéra za druhé světové války, který během tažení proti Německu shazoval bomby po francouzském venkově. Poté, co se Zinn dozvěděl o Hirošimě a Nagasaki, vystupuje nyní proti používání bomb a proti tomu, co mohou způsobit ve válce. Bomba, promyšlená a plná příběhů starého vojáka, který lituje toho, co udělal, je skvělým posmrtným vydáním, které sdílí mnoho ze ztracené moudrosti druhé světové války." - James A. Cox, The Midwest Book Review.

"Během své akademické kariéry, populárních spisů i aktivistické činnosti Zinn důsledně a často úspěšně házel klacky pod nohy americké válečné mašinérii. Možná už nežije, ale díky jeho silnému a vášnivému dílu - jehož je Bomba vynikajícím úvodem - budou tisíce dalších lidí poučeny a inspirovány k práci pro humánnější a mírumilovnější svět." -- Ian Sinclair, Morning Star.

"Cesta, kterou Howard Zinn prošel - od pyrotechnika k aktivistovi -, dává naději, že každý z nás může přejít od klinického odstupu k horlivému odhodlání, od násilí k nenásilí." - Frida Berrigan, WIN Magazine.

Howard Zinn (1922-2010) vyrůstal v dělnické rodině v Brooklynu a za druhé světové války létal na bombardovacích misích Spojených států, což je zkušenost, na kterou nyní poukazuje a která formovala jeho odpor k válce. Na základě zákona o vojenské podpoře studoval na vysoké škole a získal doktorát na Kolumbijské univerzitě. V roce 1956 se stal profesorem na Spelman College v Atlantě, škole pro černošské ženy, kde se brzy zapojil do hnutí za občanská práva, jehož se účastnil jako poradce Studentského nenásilného koordinačního výboru (SNCC) a o němž napsal kroniku ve své knize SNCC: V knize SNCC: The New Abolitionists (Noví abolicionisté). Zinn spolupracoval s historikem Staughtonem Lyndem a byl mentorem mladé studentky Alice Walkerové. Když byl v roce 1963 propuštěn pro nekázeň v souvislosti se svou protestní činností, přestěhoval se na Bostonskou univerzitu, kde se stal předním kritikem války ve Vietnamu.

Za svůj život obdržel cenu Thomase Mertona, cenu Eugena V. Debse, cenu Uptona Sinclaira a Lannanovu literární cenu. Asi nejznámější je jeho kniha A People's History of the United States (Lidové dějiny Spojených států). Nakladatelství City Lights Booksellers and Publishers již dříve vydalo jeho sbírku esejů A Power Governments Cannot Suppress.