Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha přináší poutavý pohled na život a přínos Ludwiga Boltzmanna se zaměřením na historický vývoj statistické mechaniky a termodynamiky. Živě zachycuje intelektuální debaty konce 19. století a nabízí vhled do Boltzmannova boje o uznání, jeho hlubokých myšlenek i tragického konce.
Klady:Čtenáři knihu chválí za poutavý styl psaní, srozumitelná vysvětlení a schopnost propojit historické souvislosti s vědeckým vývojem. Je považována za vynikající zdroj informací pro pochopení Boltzmannova významu ve fyzice a mnozí ji doporučují studentům přírodních věd a nadšencům do fyziky. Jako pozoruhodné přednosti jsou vyzdvihovány vhledy do Boltzmannova života a jeho přínos statistické mechanice a atomové teorii.
Zápory:Někteří recenzenti vyjadřují zklamání nad tím, že kniha postrádá matematickou přísnost a hlubokou vědeckou analýzu, a poznamenávají, že se čte spíše jako historické vyprávění než jako komplexní vědecké pojednání. Kromě toho jsou některé odbočky k jiným historickým osobnostem nebo tématům považovány za méně relevantní a mohly by odvádět pozornost od hlavního zaměření na Boltzmanna. Celkově může být pro čtenáře bez vědeckého vzdělání náročné plně pochopit některé pojmy.
(na základě 33 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Boltzmanns Atom: The Great Debate That Launched a Revolution in Physics
Obsah knihy:
V roce 1900 mnozí významní vědci nevěřili, že atomy existují, ale během několika málo let se atomové století zapsalo do historie ohromující řadou průlomových objevů ve fyzice, které zahájil Albert Einstein a které pokračují dodnes. Než došlo k tomuto explozivnímu vzestupu do moderní doby, snažil se čtyřicet let jeden téměř zapomenutý génius získat uznání pro atomovou teorii hmoty a zcela nový způsob fyziky. Ludwig Boltz-mann bojoval s filozofy, vědeckým establishmentem i svými vlastními démony. Jeho vítězství vedlo k největším vědeckým úspěchům dvacátého století.
Uznávaný spisovatel David Lindley nyní líčí dramatický příběh Boltzmanna a jeho objevování atomu a zároveň poskytuje pohled do civilizovaného světa, který stál u zrodu naší vědecké éry. Boltzmann se ukazuje jako roztomile kiksující postava, vášnivě inspirovaná Beethovenem, která se zmítala v praktických záležitostech života v evropském pozlaceném věku.
Boltzmannův příběh se táhne od Vídně konce století přes Německo a Británii až do Ameriky. V době, kdy se habsburská říše rozpadala, rostla intelektuální síla Německa, skotský Edinburgh byl jedním z intelektuálně nejplodnějších míst na světě a v Americe začínaly brilantní nezávislé mozky čerpat z nejlepších myšlenek byrokratizovaného starého světa.
Boltzmannovým nepřítelem na poli teoretické fyziky byl doma v Rakousku Ernst Mach, dnes známý pod pojmem Mach I, rychlost zvuku. Mach věřil, že fyzika by se měla zabývat pouze tím, co lze přímo pozorovat. Jak bychom mohli vědět, že skotačící atomy, které se třesou, odpovídají teplu, kdybychom je nemohli vidět? Proč bychom se měli zabývat teoriemi, které nám pouze říkají, co se pravděpodobně stane, místo toho, abychom vytvořili absolutní předpověď? Mach i Boltzmann věřili v sílu vědy, ale jejich přístupy k fyzice se nemohly lišit více. Boltzmann se snažil vysvětlit skutečný svět a odmítl jakákoli filozofická kritéria. Mach, stejně jako mnoho vědců devatenáctého století, chtěl vybudovat empirickou stavbu absolutních pravd, která by se řídila přísnými filozofickými pravidly. Boltzmann nevycházel dobře s autoritami v jakékoli podobě a svou nejlepší práci od nich oddělil. Když se na konci své kariéry pustil do střetu s filozofickými autoritami vídeňské akademie, dopadlo to pro něj osobně katastrofálně a tragicky. Přesto Boltzmannův trvalý odkaz žije dál v nové fyzice a technologii našeho zadrátovaného světa.
Lindleyho elegantní vyprávění tohoto příběhu v sobě spojuje detailní rozsah nejlepší historie, krásu teoretické fyziky a psychologický vhled, který patří k nejlepším románům.
