Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Aiol: A Chanson de Geste: First English Translation
Tento "chanson de geste" popisuje hrdinské činy mladého rytíře Aiola, který získává zpět neprávem ukradené dědictví po svém otci a matce. Získá si lásku saracénské princezny, která konvertuje, když ji Aiolova válečnická zdatnost přesvědčí o pravdě křesťanského boha. Poté pomáhá francouzskému králi Ludvíkovi ukončit vysilující válku vedenou vzpurnými vazaly a (v narážce na čtvrtou křížovou výpravu) podobně pomáhá císaři Grasienovi, benátskému králi, ukončit jeho vlastní válku proti nepříteli na Východě. Aiolovy činy nakonec přinesou spravedlnost franskému království. Báseň je však mnohem víc než samotný příběh. "Aiol" umně ztvárňuje jak křesťanskou kulturu Západu, tak islámskou kulturu Levanty. Básníci píšící ve středověké francouzštině vytvářeli bohatě strukturované literární metafory či fikce jak o křesťanském, tak o muslimském světě a sami si byli dobře vědomi toho, že i když zpracovávají historicky podložené materiály, vytvářejí také fikce a fiktivní pravdy, tropy a postavy jako literární umění. Aiolovy literární narážky naznačují rafinovanost autorů šansonu, kteří psali pro dvory, jež muslimský svět dobře a z první ruky znaly.
V době vzniku Aiolova díla již dlouho existovala plodná kulturní, obchodní - a také vojenská - interakce mezi "dvěma světy". Islámští učenci byli ve 12. a 13. století v intelektuálních kruzích respektováni a překladatelé čile adaptovali arabská vědecká a lékařská díla pro čtenáře v latinské Evropě. Z dochovaných rukopisů ze 13. století je známo přibližně osmdesát starofrancouzsky psaných eposů. Ty se dochovaly a předávaly šlechtickým rodům, které si je objednaly a financovaly jejich přípravu. Tyto básně, často nazývané genealogické eposy, sloužily k řadě účelů, od zábavy při významných dvorských příležitostech, jako byly svatby a investitury, až po poučení a výchovu v jazyce dvorského světa. Úryvky těchto "písní činů" neboli "chansons de geste" se také veřejně zpívaly po nedělních mších pro pobavení a poučení prostého lidu. Instituce monarchie, společenské třídy, manželství a rodiny jsou zkoumány a rozvíjeny v básnickém podniku, který vdechl život tomu, co by se jinak mohlo stát akademickou debatou. Dialektická argumentace strukturuje celé dílo do bohatě poučného, psychologicky působivého a společensky příjemného celku.
Společně s básní "Elye ze Saint Gilles" se "Aiol" označuje jako geste de Saint Gilles, protože obě básně vyprávějí o událostech ze života Juliána ze Saint Gilles, literárního epického hrdiny, který se poprvé objevil v "Le Couronnement de Louis", a Juliánova syna Elye a Elyeova syna Aiola. Obě básně se dochovaly pouze v jednom rukopise, v bohatě zdobeném BNFfr 25516. Předpokládá se, že toto gesto bylo předloženo na pařížském dvoře Filipa Augusta u příležitosti okázalé, slavnostní svatby Jany Konstantinopolské, flanderské hraběnky, s Ferrandem Portugalským v roce 1212. Jeanne byla dcerou hraběte Baldwina z Flander a Hainautu, který byl během 4. křížové výpravy zvolen císařem latinské říše v Konstantinopoli. Vydání a překlad Hartmana & Malicota vychází z BNFfr 25516 a z kritických edic W. Foerstera & J. Normanda & G. Raynauda. Stejně jako u své edice "Elye" zvolili editoři jednoduchost a přímočarost přístupu. Překlad zůstává věrný duchu a smyslu básně OF.
Vytvoření živého, zajímavého a poutavého textu, který čtenáři umožní vychutnat si bohatý intelektuální a umělecký kontext originálu. Odvozeno z původního dvojjazyčného vydání Italica, verze pouze v angličtině je ideální pro vysokoškolské použití. Obsahuje 11 ilustrací, úvod, poznámky, ukázkové stránky originálu OF a výběrovou bibliografii. První anglický překlad.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)