Special Envoy 1
Priscilla J. Austinová se od svého prvního návratu z Afriky v létě 1986 připravuje na práci agentky CIA. Kromě toho, že pokračuje ve svém poradenství v oblasti vztahů s veřejností, což je "vynikající krytí", jak poznamenává její nadřízený, stále nemá představu o tom, co po ní agentura chce. Mezitím se její veřejný profil "obyčejné ženy, která dělá dobro", zlepšil díky její práci mluvčí Bernhardtových z Bow Lake a spolupráci s Hollingsworthovou prezidentskou volební kampaní. Priscilla má však své slabosti - sklon k nepředvídatelnosti a fobie -, které by mohly ohrozit úspěch každé mise. Bez ohledu na to představitelé agentury vědí, že pouze někdo s Priscillinou specifickou osobností a individuálními vlastnostmi může nadcházející misi úspěšně dokončit. Přesto jí dají zkušební test.
V úvodní scéně Priscilla začíná svou pravidelnou schůzku s Bernhardtovou nadací pro internátní školy pro zimbabwské a jihoafrické dívky. Je v konferenčním centru v Harare, kde se zanedlouho propadne strop a do místnosti se spustí několik tajemně vyhlížejících mužů, kteří se drží na lanech. Ani tito muži ji nemají zachránit. Zatímco se Priscilla ukrývá pod konferenčním stolem, vzpomíná na to, jak se tam vůbec dostala.
V den její svatby ji kontaktovali kvůli jejímu prvnímu úkolu "ve službě vlasti". Jejím zkušebním úkolem bylo doručit oficiální zapečetěnou obálku emírům ve Spojených arabských emirátech. Kromě toho, že se chtěla CIA osvědčit, chtěla také setřást tlak z nadcházející svatby, do které zbýval necelý týden.
I přes záchvat jedné z jejích fobií byla její kurýrní mise úspěšná. Poté vedla nejvyšší linii, aby se stala zvláštním vyslancem. Právě tehdy se vydala do Harare, aby vedla zasedání správní rady, když se na palubě letadla poprvé dozvěděla, co po ní CIA jako po zvláštním vyslanci chtěla. Dokonce jí ani nevadilo, že kvůli té cestě dala kopačky svému manželovi, což dokazovalo, jak moc je tvrdá. A přestože z ní první zkušenost v regionu udělala hrdinku, vůbec nevěděla, že zbytky Hlídkové gardy Jihoafrického nacionalistického hnutí - donucovací složky miliardového konglomerátu diamantů, zlata a platiny - stále existují.
Její cesta do Harare však byla nečekaně odložena. Bylo načase zahájit její misi zvláštního vyslance a bylo jasné, že ji to také překvapilo, a to tak brzy.
Nicméně když se Priscilla připravovala na setkání s první delegací, nikdo ji nemohl připravit na to, co mohlo celou misi tak snadno zhatit. Je cítit její nedůvěra, když k ní Abdul-Hakim přistoupí "nezvyklým způsobem". Přesto překoná svou bolest a pokračuje v setkání, jako by se vůbec nic nestalo. Tehdy pokračuje ve své cestě do Harare.
Tak to bylo pozačátkem jejího zasedání správní rady v konferenčním centru v Harare, kdy se věci začaly doslova hroutit. Když se strop v konferenční místnosti propadl, Priscilla tentokrát na rozdíl od své zkušenosti s Abdulem-Hakimem prohlásila: "Ať se propadnu, jestli jsem já ta dáma v nesnázích." A tak se rozhodla, že se na ni podívá. Od této chvíle už nic nepolevuje; stejně tak Priscillina schopnost postarat se sama o sebe.
Cestou z Harare do Ammánu - svého konečného cíle - Priscilla řeší hrůzné okolnosti. Současně se speciální jednotka CIA zapojí do boje se samotnými teroristy, kteří se snaží její misi překazit.
Ačkoli lze Zvláštní vyslanec 1 číst samostatně, bylo by vhodné si nejprve přečíst trilogii, která mu předchází: Priscilla se zapojila do politické hry, Záhada v Harare a Tři kovové kuličky.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)