Život Al Dente: Smích a láska v italské rodině: Dente: Smích a láska v italsko-americké rodině

Recenze čtenářů

Celkově je kniha Život al Dente upřímnou a vtipnou vzpomínkou na dospívání v italsko-americké rodině, která vyvolává nostalgii a rodinné zážitky. Kniha získala pozitivní ohlasy pro svou vřelost, humor a autenticitu. Objevují se však i výtky týkající se stylu psaní a používání jazyka.

⬤ Pro ty, kteří pocházejí z italsko-amerického prostředí, vyvolává nostalgii a zkušenosti.
⬤ Je popisován jako vtipný a hřejivý, zachycující podstatu rodinného života.
⬤ Dobře napsané, s dobrým tempem, které udržuje čtenáře v napětí.
⬤ Osloví široké publikum, i ty, kteří nepocházejí z italského prostředí.
⬤ Mnoho čtenářů ji považuje za zábavnou a hodnou vlastnění.

⬤ Někteří recenzenti kritizovali styl psaní jako chudý a bez vkusu.
⬤ Několik z nich považovalo jazyk za hrubý a nadměrné množství vulgárních výrazů, které snižují zážitek ze čtení.
⬤ Několik čtenářů si přálo, aby kniha byla delší, a měli pocit, že skončila příliš brzy.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Life Al Dente: Laughter and Love in an Italian-American Family

Obsah knihy:

S neúctou, odvahou a srdečným humorem, díky nimž se Pohanské děti staly klasikou, vám autor, který byl korunován patronem humoru, předkládá italsko-americkou zkušenost.

Před Sopránovými byli Casconesovi.... Život al Dente, nové memoáry autorky knihy Pohanské děti, přinášejí stejný vtip a úžas do vyprávění o italsko-americkém dívčím... no, vlastně chlapeckém dětství Giny Casconeové. V italské rodině je jen málo věcí větším handicapem než narodit se jako žena, ale Ginin otec se velkoryse rozhodl tento nedostatek přehlédnout a vychovat Ginu jako chlapce - syna, jakého si vždycky přál. Jako právník mnoha "údajných" mafiánů měl táta pestré klienty, kteří se pravidelně scházeli u kulečníkového stolu ve sklepě, aby si popovídali o obchodech, popili a nechali se pošťuchovat Ginou z nižšího ročníku. Neexistovalo, že by se Gina proměnila v jednu z velkovlasých dívek italsko-amerického stereotypu, ale její cesta měla všechny hrboly, které se pojí s onou ceněnou přistěhovaleckou ambicí, která se ve třech generacích přesune z kormidla na předměstí. Pocit vykloubení se u Giny dostavil brzy, když se její rodina přestěhovala ze čtvrti, kde staří muži hrají bocce a domácí žáby se jmenují Nunzio, do čtvrti, kde převládají barbíny a mražené potraviny. A přestože se Gina díky svému umu dostala na nejlepší střední školu, brzy osaměle zjistila, že je tam jediná, jejíž jméno končí na samohlásku.

V našem příliš pasterizovaném a homogenizovaném světě je skutečný hlad po hledání a oslavě našeho spojení se starými světovými kořeny a tradicemi. Kniha Život al Dente oplývá veselými příběhy, ale zároveň čtenáře odměňuje upřímným a dojemným zamyšlením nad kulturní identitou.