Žena, která ukradla Vermeera: Pravdivý příběh Rose Dugdaleové a loupeže uměleckých děl v Russborough House

Recenze čtenářů

Kniha se zabývá životem Rose Dugdaleové, jedinečné osobnosti, která byla zlodějkou umění a zastánkyní irské republikánské věci. Zabývá se její složitou osobností a historickým kontextem jejích činů během „The Troubles“. Celkově recenzenti popisují knihu jako dobře prozkoumanou a poutavou, i když někteří měli pocit, že se příliš zaměřuje na její politickou příslušnost a málo na samotné krádeže umění.

⬤ Dobře propracované a poutavé vyprávění
⬤ fascinující téma s jedinečným pohledem na krádeže umění a 'The Troubles'
⬤ odborně napsané informovanou autorkou
⬤ emotivní a podnětný obsah
⬤ mnoho čtenářů ji těžko odložilo.

⬤ Některým čtenářům se zdálo tempo místy pomalé
⬤ několik recenzí upozornilo na gramatické chyby
⬤ několik čtenářů mělo pocit, že je kladen příliš velký důraz na politický aktivismus Dugdaleové spíše než na krádeže umění
⬤ smíšené pocity ohledně charakteru Dugdaleové, někteří považovali její jednání za sobecké a nesmyslné.

(na základě 41 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Woman Who Stole Vermeer: The True Story of Rose Dugdale and the Russborough House Art Heist

Obsah knihy:

Neobyčejný život a zločiny dědičky a revolucionářky Rose Dugdaleové, která se v roce 1974 stala jedinou ženou, jíž se podařilo provést velkou loupež uměleckých děl.

Ve světě zločinu existuje mezi těmi, kdo kradou umění, a těmi, kdo opakovaně zabíjejí, neobvyklá společná vlastnost: jsou to téměř výhradně muži. Ale jako ve všem, i zde se vždy najde někdo, kdo se vymyká trendu, popírá spolehlivé profily a nechává vyšetřovatele a badatele drbat se na hlavě. V dějinách velkých loupeží uměleckých děl je takovou odlehlou osobou Rose Dugdaleová.

Dugdaleové život je mimořádně proslulý. Narodila se v extrémně bohaté rodině, opustila život vystudované doktorky a dědičky z Oxfordu a přidala se k irskému republikánství. Ačkoli navenek vypadá jako britská verze Patricie Hearstové, je něčím jiným.

Dugdaleová se vrhla do akce po hlavě, postavila se do čela prvního leteckého teroristického útoku v britské historii a provedla největší krádež uměleckých děl své doby. V roce 1974 vedla gang do honosného domu Russborough House v Irsku a odnesla si miliony v cenných obrazech, včetně děl Goyi, Gainsborougha a Rubense a také Dámy píšící dopis se svou služebnou od záhadného mistra Johannese Vermeera. Dugdaleová se tak stala - dodnes - jedinou ženou, které se podařila velká loupež uměleckých děl. A jak zkoumá Anthony Amore v knize The Woman Who Stole Vermeer, je pravděpodobné, že to nebyla její jediná taková loupež.

Kniha Žena, která ukradla Vermeera je příběhem Rose Dugdaleové, od její idylické výchovy v Devonshiru a jejího představení Alžbětě II. jako debutantky až po její univerzitní léta a její nakonec radikální životní styl. Její život plný zločinu a aktivismu je střídavě neuvěřitelný a vzbuzující respekt a čtenáře jistě pohltí.