Zabor aneb Žalmy

Recenze čtenářů

Kniha vypráví smutný příběh alžírského mladíka, který byl při narození odmítnut kvůli tělesným vadám, a jeho boj o přijetí a smysl života. Zabývá se tématy jazyka, paměti, pověr a víry, ale nakonec nenaplnila čtenářská očekávání.

Autor hluboce zkoumá témata, jako je role jazyka v životě a vliv pověr. Styl psaní může vyvolat zájem díky předchozím autorovým dílům, zejména „Mersaultově aféře“.

Příběh může působit nudně a nezáživně, což může vést k tomu, že čtenáři v polovině knihy ztratí zájem. Čtenář v knize nenašel žádné hluboké postřehy nebo závěry, což naznačuje nedostatek hloubky nebo rezonance s příběhem.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Zabor, or the Psalms

Obsah knihy:

Pohádka, podobenství a zpověď, druhý román uznávaného autora knihy Vyšetřování Meursaulta, který vzdává hold základní potřebě fikce a drzé svobodě, kterou poskytuje osvojený jazyk.

Zabor ztratil matku a otec se mu vyhýbal, a tak vyrůstá ve společnosti knih, které mu poskytují nový jazyk. Od té doby, co si pamatuje, je přesvědčen, že má dar: když bude psát, odvrátí smrt; ti, kdo jsou zachyceni ve větách jeho zápisníků, budou žít déle. Jako jakási převrácená Šeherezáda zachraňující své bližní experimentuje noc co noc s blouznivou silou představivosti.

Toho konkrétního večera klepou na dveře všichni potomci jeho macechy: jeho otec se chystá zemřít a snad jen Zabor je schopen osudný okamžik oddálit. Syn sedí vedle otce, který ho vyobcoval, a nutkavě píše a rekapituluje svou existenci, která se vyznačuje podivínstvím, opuštěností a ponížením, ale také podivuhodnými setkáními s nesčetnými fiktivními světy, do nichž měl jako jediný v celé vesnici kdy přístup.