Vrby

Recenze čtenářů

Recenze románu Algernona Blackwooda The Willows (Vrby) vyzdvihují jeho atmosféru a strašidelnost, chválí ho za lyrickou prózu a účinné budování hrůzy. Mnozí recenzenti oceňují psychologickou hloubku a pocit nevysvětlitelného strachu, který příběhem prostupuje, a často jej přirovnávají k dílům autorů jako H. P. Lovecraft a Edgar Allan Poe. Někteří čtenáři však kritizují nedostatek explicitní akce a rozuzlení a mají pocit, že příběh nemusí oslovit ty, kteří dávají přednost modernímu hororu nebo jasnému vyprávění.

⬤ Lyrická a elegantní próza, která vytváří silnou atmosféru.
⬤ Účinné napětí a postupné stupňování napětí.
⬤ Zapojuje čtenářovu představivost a vyvolává pocit nevysvětlitelného strachu.
⬤ Považována za klasiku nadpřirozené literatury; některým připomíná Poea a Lovecrafta.
⬤ Bohatě popisné a pohlcující přírodní prostředí.
⬤ Krátká délka umožňuje strávit ji na jedno přečtení.

⬤ Některým čtenářům může připadat tempo pomalé a vyprávění nedotažené, protože postrádá konvenční akci.
⬤ Závěr je nejednoznačný a může ve čtenáři zanechat pocit neuspokojení nebo zmatku.
⬤ Jazyk a styl mohou být pro moderní čtenáře zastaralé a náročné.
⬤ Některým čtenářům nemusí kniha připadat dostatečně děsivá nebo poutavá ve srovnání se současnými horory.

(na základě 182 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Willows

Obsah knihy:

Algernon Blackwood (1869-1951) byl jedním z největších spisovatelů nadpřirozených příběhů a "Vrba" je jeho mistrovské dílo, které je považováno za jeden z nejlepších hororů všech dob. Toto vydání je doplněno o nový úvod Johna Gregoryho Betancourta. H. P. Lovecraft ve svém eseji "Nadpřirozený horor v literatuře" napsal: "Méně intenzivní než Machen v líčení extrémů drsného strachu, ale nekonečně těsněji spjatý s myšlenkou neskutečného světa, který neustále tlačí na ten náš, je inspirovaný a plodný Algernon Blackwood, mezi jehož rozsáhlým a nerovnoměrným dílem lze nalézt jedny z nejlepších přízračných literárních děl tohoto nebo kteréhokoli jiného věku. O kvalitě génia pana Blackwooda nemůže být sporu.

Nikdo se totiž ani nepřiblížil dovednosti, vážnosti a drobnokresbě, s jakou zaznamenává podtóny podivnosti v běžných věcech a zážitcích, ani prazvláštnímu vhledu, s nímž detail po detailu buduje ucelené vjemy a pocity vedoucí ze skutečnosti do nadpřirozeného života či vidění. Aniž by pozoruhodně ovládal básnické čarování pouhými slovy, je jediným absolutním a nezpochybnitelným mistrem podivné atmosféry.

A z pouhého útržku psychologického popisu bez humoru dokáže vytvořit téměř příběh. Především chápe, jak plně se některé citlivé mysli věčně pohybují na pomezí snu a jak relativně malý je rozdíl mezi obrazy vytvořenými ze skutečných předmětů a těmi, které jsou vyvolány hrou představivosti.".