Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha popisuje život Nikolaje Vavilova, geniálního vědce, který se zasazoval o genetiku a šlechtění rostlin a nakonec se stal obětí Stalinových politických čistek. Jeho oddanost vědě a vytvoření celosvětové banky semen se odehrává na pozadí režimu, který dával přednost pseudovědě a politické loajalitě před empirickými důkazy.
Klady:Kniha přináší poutavé vyprávění, v němž se mísí historie a dobrodružství s pronikavými komentáři k politice a vědě. Kniha byla oceněna za důkladný výzkum, emocionální hloubku a poutavý styl psaní. Čtenáři oceňují vykreslení Vavilova jako sympatické a hrdinské postavy spolu s poučným vylíčením tehdejšího vědeckého prostředí.
Zápory:Někteří recenzenti považují líčení Trofima Lysenka za příliš drsné a opakující se, což ubírá na celkovém vyznění příběhu. Někteří se domnívají, že název knihy může zkreslovat její zaměření, neboť se jedná spíše o biografii než o příběh zaměřený výhradně na vraždu a politické intriky.
(na základě 17 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Murder of Nikolai Vavilov: The Story of Stalin's Persecution of One of the Gr
Obsah knihy:
V knize Vražda Nikolaje Vavilova popisuje uznávaný novinář a spisovatel Peter Pringle neobyčejný život a tragický konec jednoho z největších vědců dvacátého století.
V dramatu lásky, revoluce a války, které se vyrovná Pasternakovu Dr. Živagovi, Pringle vypráví příběh mladého ruského vědce Nikolaje Vavilova, který měl sen skoncovat s hladem a hladomorem ve světě. Vavilovův plán počítal s využitím rozvíjející se vědy o genetice k vyšlechtění super rostlin, které by mohly růst kdekoli, v jakémkoli podnebí, v písečných pouštích i mrazivé tundře, v suchu i povodních. Zahájil by botanické expedice s cílem najít tyto mizející geny, které přehlédli první zemědělci neznalí Mendelových zákonů dědičnosti. Nazýval to posláním pro celé lidstvo.
Pro vůdce mladého sovětského státu Vavilovův sen dokonale zapadal do jejich širšího plánu socialistické utopie. Lenin podporoval dobrodružného Vavilova, pohledného a svůdného mladého profesora, který se stal Indiana Jonesem a pátral po ztracených botanických pokladech na pěti kontinentech. V bývalém carském paláci v dnešním Petrohradě vybudoval Vavilov první banku semen na světě, která čítala čtvrt milionu exemplářů, velkolepé živé muzeum rostlinné rozmanitosti, které mu záviděli a dodnes závidí vědci na celém světě.
Když však v roce 1924 zemřel Lenin a moci se ujal Stalin, Vavilovův sen se změnil v noční můru. Tento syn vědy pocházel z buržoazního prostředí, z vrstvy společnosti, kterou bolševici nejvíce opovrhovali a které nedůvěřovali. Nové kádry soudruhů vědců se mu posmívaly a urážely ho a Stalinova obávaná tajná policie si na něm vybudovala falešné obvinění ze sabotáže a špionáže.
Stalinova kolektivizace zemědělské půdy způsobila chaos v sovětské produkci potravin a miliony lidí zemřely při rozsáhlém hladomoru. Vavilovův hlavní plán na zlepšení sovětské úrody byl navržen tak, aby fungoval desítky let, nikoliv několik let, a nemohl splnit Stalinovy nesplnitelné požadavky na okamžité výsledky.
Během Stalinova teroru ve 30. letech 20. století byli ruští genetici systematicky potlačováni ve prospěch rolníka a zahradníka Trofima Lysenka s jeho podvodnými tvrzeními a spekulativními teoriemi. Vavilov byl nejznámější obětí této čistky, která ruskou biologii vrátila o generaci zpět a způsobila zemi nevýslovné škody. Byl odsouzen k trestu smrti, ale na rozdíl od Galilea odmítl odvolat své přesvědčení a v nejkrutějším zvratu byl tento humanitární vědec-průkopník vyhladověn v gulagu.
Pringle využívá nově otevřené sovětské archivy, včetně Vavilovova spisu tajné policie, úřední korespondence, živých zpráv z expedic, dosud nepublikovaných rodinných dopisů a deníků a vzpomínek pamětníků, aby nám přiblížil tento silně lidský příběh geniálního života, který zkrátili demagogové zaměřeni proti vědě, ideologie, cenzura a politická účelovost.
