Vězeň lásky

Recenze čtenářů

Kniha Jeana Geneta „Vězeň lásky“ je komplexním cestopisem, v němž se prolínají jeho zážitky z Palestiny s úvahami o lidských citech a politickém boji. Kniha zachycuje Genetova důvěrná setkání s Palestinci a jeho filozofické úvahy, i když může být obtížné rozpoznat jasný politický postoj. Čtenáři oceňují poetičnost a hloubku jeho psaní, ale kritizují jeho délku a vnímaný nedostatek nadhledu.

Kniha je oceňována pro svůj poetický styl psaní, emocionální hloubku a jedinečný pohled na palestinský boj. Mnozí recenzenti ji považují za hluboké a autentické zkoumání Genetových zážitků a vztahů v Palestině, které vyzdvihuje lidské příběhy v pozadí politických nepokojů. Vyprávění je popisováno jako intenzivní a je oceňována autorova citlivost a schopnost vyvolat silné obrazy.

Kritici zmiňují, že kniha může působit příliš rozvláčně a postrádá jasné postřehy či závěry týkající se politických otázek, jimiž se zabývá. Někteří čtenáři považují Genetův styl proudu vědomí za náročný a mají pocit, že neposkytuje snadné vysvětlení složité situace v Palestině. Objevily se také stížnosti na stav knihy při jejím zakoupení, což naznačuje spíše problémy s prezentací než s obsahem.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Prisoner of Love

Obsah knihy:

Od roku 1970 strávil Jean Genet - zloděj drobných předmětů, prostitutka, mistr moderny - dva roky v palestinských uprchlických táborech v Jordánsku.

Genet, který byl sám vždy vyděděncem, byl k těmto vysídleným lidem přitahován, což se pro něj ukázalo být stejně komplikované jako trvalé. Kniha Vězeň lásky, napsaná o deset let později, kdy mnoho z mužů, které Genet poznal, bylo zabito a on sám umíral, je krásně odpozorovaným popisem té doby a těch mužů a zároveň potvrzením autorovy oddanosti nejen palestinské revoluci, ale i vzpouře jako takové.

Genetova nejotevřeněji politická kniha je totiž zároveň jeho nejosobnější - je posledním krokem na neokázale svatokrádežné pouti, kterou poprvé zaznamenal ve Zlodějově deníku, a hloubavou meditací plnou vizí, úskoků a rozporů o takových otázkách života a smrti, jako je politika obrazu a svůdný i zrádný charakter identity. Genetovo poslední mistrovské dílo je lyrickou a filozofickou výpravou na krvavý průsečík útlaku, teroru a touhy v srdci současného světa.