Věda, víra a společnost

Recenze čtenářů

Kniha Michaela Polanyiho „Věda, víra a společnost“ je hlubokým zkoumáním filozofie vědy, které se zabývá vzájemným působením svědomí, intuice a nutnosti svobody při vědeckém úsilí. Polanyi, napsaný v reakci na výzvy totalitních režimů, obhajuje humanističtější pohled na vědu, zdůrazňuje její tvůrčí aspekty a význam společenství a tradice při hledání pravdy.

Kniha nabízí hluboký vhled do vědeckého procesu, zpochybňuje pojetí vědy jako čistě objektivní a zdůrazňuje roli intuice a tvořivosti. K působivosti knihy přispívá autorita Polanyiho jako vědce a jeho poutavý styl psaní. Dílo je aktuální a aktuální a slouží jako kritika současných postojů k vědě, které odmítají její lidské prvky.

Některým čtenářům mohou některé části filozofie připadat zastaralé nebo příliš abstraktní. Zaměření na duchovní rozměr vědy nemusí najít odezvu u všech čtenářů a může se objevit pocit, že Polanyiho názory se plně nevyrovnávají s opačnými perspektivami ve filozofii vědy, které se objevily od jeho doby.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Science, Faith and Society

Obsah knihy:

Kniha Věda, víra a společnost je originálním a náročným příspěvkem k filozofii vědy, neboť se zabývá vědou jako bytostně lidským podnikem.

Po svém vydání v roce 1946 se kniha rychle stala předmětem polemik. Polanyi se snaží ukázat, že vědu je třeba chápat jako společenství badatelů, které drží pohromadě společná víra; věda podle něj není používání „vědecké metody“, ale spočívá spíše v disciplíně, kterou si vědci sami ukládají v zájmu objevení objektivní, neosobní pravdy.

To, že taková pravda existuje a lze ji nalézt, je součástí víry vědců. Polanyi tvrdí, že jak autoritářství, tak skepticismus, které útočí na tuto víru, útočí na vědu samotnou.