Ve stopách historického materialismu

Recenze čtenářů

V recenzích se objevují protichůdné názory na knihu, které zdůrazňují její vnímání jako přílišného zjednodušení složitých intelektuálních tradic a její cenné poznatky o poválečném marxistickém myšlení.

Kniha poskytuje klasickou analýzu poválečného marxistického a postmarxistického myšlení a nabízí cennou kritiku, zejména pokud jde o francouzský poststrukturalismus.

Text je kritizován za to, že je příliš zjednodušující a dogmatický a nabízí nesoustředěné a nepodložené soudy o významných osobnostech kritické teorie, což podkopává komplexnost jejich myšlenek.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

In the Tracks of Historical Materialism

Obsah knihy:

Jaké byly hlavní změny v intelektuálním prostředí levice od poloviny sedmdesátých let? Představovaly pro socialistickou kulturu jako celek emancipaci, nebo ústup? Kniha Ve stopách historického materialismu se zabývá některými paradoxy ve vývoji marxistického myšlení v tomto období. Začíná úvahou o pozoruhodném a pestrém růstu historického materialismu v angloamerickém světě, který se rozšířil do širokého pole od historie přes ekonomii, politiku a literaturu až po sociologii a filozofii.

Naproti tomu ve stejných letech došlo k drastickému ústupu marxistických vlivů v latinských kulturách, kde byl tradičně silný - ve Francii nebo v Itálii. Jeho hlavními teoretickými vyzyvateli se tam ukázaly být postupné formy strukturalismu a poststrukturalismu. Jejich společné souřadnice -- sledující vnější hranice díla Levi-Strausse či Lacana, Foucaulta nebo Derridy -- jsou zkoumány a kritizovány ve světle inherentních omezení jazykového modelu, z něhož vycházely.

V Německu naproti tomu teoretickou scénu do značné míry ovládlo kumulující se Habermasovo dílo s kořeny ve Frankfurtské škole. Habermasova filosofie však také vykazuje nečekané příbuznosti s trendem převládajících pařížských zájmů, a to ve svém sjednocujícím důrazu na komunikaci - a zároveň se od nich odchyluje v konstantnosti svých politických závazků.

Dále je zkoumáno historické pozadí mezinárodních třídních bojů, na jejichž pozadí se odehrávaly tyto varianty osudů marxismu na Západě, se zvláštním zřetelem na propojení osudů maoismu a eurokomunismu. Jaká je konečně povaha vztahu mezi marxismem jako teorií a socialismem jako cílem? V závěru je podán přehled širších otázek, které pro dělnické hnutí představuje vzestup mírového a ženského hnutí, a navržena řada priorit pro další vývoj marxistického myšlení v osmdesátých letech.