Wars and Soldiers in the Early Reign of Louis XIV: Volume 6 - Armies of the Italian States 1660-1690, Part 1
Obecně se říkalo, že Itálie po plném rozkvětu renesance nenabízí vojenským historikům mnoho zajímavého a že byla po zásluze zapomenuta. Italské Risorgimento chtělo zoufale zavrhnout hodnoty předchozích staletí. Místo politicky roztříštěného a vojensky slabého souboru malých států v zajetí protireformačního katolicismu snili historici 19. století o jednotné, sekulární, průmyslové a dobře vyzbrojené zemi, která by snesla srovnání s Francií, Anglií a Německem. Nezájem o toto období ještě vzrostl za fašistického režimu, který se raději vyhnul období, v němž se italské státy jevily jako politické útvary ovládané cizími zásahy a soustředil se na nereálný císařský mýtus přepracovaný z pozůstatků památek starého Říma.
V 17. století však byla Itálie po Francii a Německu třetí nejlidnatější zemí v Evropě a po roce 1650 se na jedno století dostala na druhé místo. Severní i jižní Itálie představovala klíčové místo ve strategickém souboji mezi Španělskem a Francií a poloostrov ležel v první linii boje proti Osmanské říši. Italské státy navíc představovaly dobrý příklad poměrně efektivní vládní mašinérie, která rozvíjela řadu záležitostí, včetně "vojenství". Některé z těchto států zažily dlouhá období válek, a to do té míry, že tvrzení o postupné demilitarizaci společenských elit v míře, která neměla nikde jinde v Evropě obdoby, by se již nemělo považovat za platné.
Tato první část šestého svazku zasazuje italskou politickou a vojenskou oblast do širšího evropského kontextu a zkoumá armády Savojsko-Piedmontské a Benátské republiky.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)