Suffering and Sentiment in Romantic Military Art
Philip Shaw ve své aktuální studii zasahuje do romantického zobrazování mrtvých a raněných a zaměřuje náš pohled na opomíjenou postavu obyčejného vojáka. Shaw se zabývá zejména tím, jak bylo utrpení a sentiment zobrazováno v různých vizuálních a verbálních médiích, neboť zkoumá širokou škálu tiskovin a vizuálních médií, od obrazů přes skici až po politickou prózu a protiválečnou poezii, od spisů o kultuře a estetice až po grafické satiry a rané fotografie.
Zatímco klasické portréty a historické malířství jistě konspirovaly s oficiálními ideologiemi, aby odvrátily pozornost od skutečných nákladů války, jiná umělecká díla, literární i výtvarná, nabízela zobrazení, která se stavěla proti názoru, že utrpení na bitevním poli i mimo něj je ušlechtilé nebo hrdinské. Shaw odkrývá historii měnících se postojů k utrpení, od ambivalence v polovině 18. století až po koncepty morálního cítění z konce 18.
a počátku 19. století.
Shawův příběh je tedy příběhem o tom, jak obrazy smrti a zranění usnadňovaly a zpochybňovaly tyto změny ve vnímání války, jak kvalifikovaly a zároveň upevňovaly představy o individuální a národní jednotě. Na základě četby dopisů a deníků sloužících vojáků, zápisníků a náčrtků chirurgů a spisů mírových a válečných agitátorů Shawova studie ukazuje, jak pozornost věnovaná zobrazování utrpení a rozvoji "liberálního" sentimentu umožňuje rekonfigurovat historické a teoretické pojetí těla jako místa bolesti a jako místa násilných národních představ.
