Fugitive Texts: Slave Narratives in Antebellum Print Culture
Vyprávění o otrocích z období před naším letopočtem zaujímají v americkém literárním kánonu čestné místo. Autobiografická vyprávění Fredericka Douglasse, Harriet Jacobsové a dalších dříve zotročených mužů a žen, která byla kdysi ignorována, znevažována nebo prostě zapomenuta, jsou nyní hojně čtena a studována. Jeden klíčový aspekt tohoto žánru však zůstal neprozkoumán: jeho materialita. Jak vypadala původní vydání otrockých vyprávění? Jak tyto knihy kolovaly? Kdo je četl?
V knize Fugitive Texts Michal Roy poprvé knižně zpracovává vyprávění o otrocích jako materiální artefakt. Na základě široké škály pramenů rekonstruuje historii vydávání řady známých i méně známých vyprávění a zasazuje je do měnícího se kontextu předválečné tiskové kultury. Ukazuje, že vyprávění o otrocích vznikala prostřednictvím různých tiskových sítí. Pozoruhodně málo z nich bylo vydáno pod plnou kontrolou bělochy vedených protiotrokářských společností; většinu z nich si autoři vydávali sami a distribuovali je, zatímco některé vydávali komerční nakladatelé, kteří doufali, že vydělají na úspěchu Chaloupky strýčka Toma Harriet Beecher Stoweové. Roy tvrdí, že materiální život těchto textů nekončil na jejich stránkách. Otrokářská vyprávění z období před naším letopočtem byla "prchavými texty", které byly schopny se vtělit do různých písemných, ústních a vizuálních forem.
Kniha Fugitive Texts, která vyšla s nadšeným ohlasem ve francouzštině, osvětluje různorodou povahu žánru, který je často popisován monoliticky, a nakonec otevírá cestu k novému vymezení literární formy, kterou jsme si zvykli označovat jako "otrocké vyprávění".
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)