Univerzální žid: Sionistický moment: mužnost, modernost a sionistický moment

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The Universal Jew: Masculinity, Modernity, and the Zionist Moment

Obsah knihy:

Kniha The Universal Jew analyzuje literární obrazy židovského národa a židovského národního subjektu v době formování sionismu. Na řadě originálních čtení textů z konce devatenáctého století - od Daniela Derondy George Eliota přes Altneuland Theodora Herzla až po bildungsromán ruských hebrejských a jidiš spisovatelů - dokládá Michal Dekel estetickou a politickou funkci literárních děl při utváření raného sionistického vědomí.

Více než půl století před založením státu Izrael a před vznikem sionistického politického hnutí se sionismus objevuje jako imaginární pojem v literárních textech, které vytvářejí, usnadňují a naturalizují přechod od kultury židovské menšiny ke kultuře židovské většiny. Dekel tvrdí, že k tomuto přechodu dochází především prostřednictvím vynálezu mužských literárních postav a vypravěčů, kteří začínají představovat "příkladné" osoby nebo "muže obecně" pro vznikající, dosud nezformované národní společenství. Takové prototypové postavy mění symbol Žida z rasově či nábožensky definovaného menšinového subjektu na "postžidovský", partikulárně univerzální a v zásadě liberální většinový subjekt.

Univerzální Žid zasazuje "sionistický moment" horizontálně, do různých intelektuálních proudů, které tvoří přelom dvacátého a třicátého století: diskurzu modernity, krize liberalismu, Nietzscheho kritiky osvícenství, psychoanalýzy, raného feminismu a fin de sicle tázání po sexuálních identitách. Kniha zkoumá symbolické role, které jsou Židům v rámci těchto diskurzů přisuzovány, a sleduje způsoby, jimiž se židovští literární občané utvářejí, a to jak z těchto diskurzů, tak v reakci na ně.

Počínaje analýzou konstrukce postavy Derondy u George Eliotové a její recepce v sionistických kruzích, končí Univerzální Žid sebevytvářením mužských občanů v hebrejských dílech fin de sicle a po vzniku státu, a to prostřednictvím estetiky tragédie. Dekelová v průběhu četby analyzuje politický význam těchto rodících se obrazů občanů a odhaluje zejména genderové uspořádání, z něhož se rodí.