The Tigers of Bastogne: Voices of the 10th Armored Division in the Battle of the Bulge (Tygři z Bastogne: Hlasy 10. obrněné divize v bitvě v Ardenách)

Recenze čtenářů

Recenze vyzdvihují snahu knihy vyprávět nedostatečně popsaný příběh 10. obrněné divize během bitvy u Bastogne a mnozí recenzenti oceňují její poutavý obsah a osobní výpovědi veteránů. Kniha je však kritizována za špatnou redakci, organizaci a četné typografické chyby, které snižují zážitek z četby.

⬤ Poutavé a napínavé vyprávění o roli 10. obrněné divize v Bastogne
⬤ poskytuje cenné postřehy a osobní anekdoty
⬤ zaplňuje důležitou mezeru v literatuře o méně známých jednotkách druhé světové války
⬤ dobrý materiál pro milovníky historie.

⬤ Špatná redakce a uspořádání
⬤ četné pravopisné, gramatické a interpunkční chyby
⬤ chaotická struktura
⬤ pro některé čtenáře obtížně srozumitelná a postrádající odbornou kvalitu
⬤ potřebuje lepší korektury.

(na základě 31 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Tigers of Bastogne: Voices of the 10th Armored Division in the Battle of the Bulge

Obsah knihy:

Statečný boj 101. výsadkové divize u Bastogne se na dlouhou dobu stal součástí historických a mediálních legend.

Kolik studentů války si však uvědomuje, že v době jejich příchodu už město držela americká jednotka? A tato jednotka - 10. obrněná divize - hrála hlavní roli v jeho obraně po celou dobu německého náporu. V knize Tygři od Bastogne autoři King a Collins konečně podrobně popisují útrapy této mladé obrněné divize, která dorazila do Evropy teprve na podzim toho roku, a přesto se ocitla pod plnou palbou Manteuffelovy páté tankové armády v Ardenách.

Desátá obrněná divize, která byla nejprve přemožena a poté ustoupila, aby chránila důležité křižovatky, byla posílena (nikoliv "zachráněna") jednotkou Screaming Eagles a její muži a tanky přispěli velkou měrou k americkému vítězství v největší bitvě války.

Desátá obrněná divize dorazila do Evropy teprve v září toho roku jako součást Pattonovy Třetí armády a její motto "Děsit a ničit" bylo poněkud popřeno náporem nacistických tanků, které 16. prosince pronikly do země nikoho.

Místo toho si plně zasloužili přezdívku "Tygří divize", protože se u Bastogne bránili, byli obklíčeni celou německou armádou, ale odmítli ustoupit byť jen o píď, která nebyla vydobyta krví. Generál Anthony McAuliffe ze 101. výsadkové (a slavné "Nuts") řekl: "Zdá se mi politováníhodné, že se bojovému velitelství B 10.

obrněné divize nedostalo v bitvě u Bastogne zaslouženého uznání. V novinách a rozhlase se mluvilo jen o výsadkářích. Ve skutečnosti tam 10.

obrněná divize byla o den dříve než my a svedla tam velmi tvrdé boje, než jsme se tam vůbec dostali." V této knize jsou naštěstí historické záznamy konečně opraveny. King a Collins nás svým charakteristickým stylem prostřednictvím rozhovorů s veterány z první ruky přivádějí přímo do bojů 10.

obrněné divize a vyrovnávají bilanci mezi statečnými výsadkáři a udatnými tankisty, kteří společně odrazili poslední velkou ofenzivu Německa na Západě.