Recenze čtenářů
Shrnutí:Celkově kniha Vnitřní hrad v překladu Mirabai Starrové vyvolává u čtenářů různé reakce, mnozí chválí její krásu, aktuálnost a duchovní hloubku, jiní překlad kritizují jako zavádějící a málo věrný původnímu dílu svaté Terezie.
Klady:Čtenáři oceňují knihu pro její inspirativní obsah, poetický překlad a hluboký vhled do duchovních cest a společenství s Bohem. Mnozí ji považují za krásně napsanou a proměňující, s praktickými radami ohledně sebepoznání a duchovního růstu. Překlad je vnímán jako přístupný a moderní, díky čemuž je dílo svaté Terezie aktuální pro současné publikum.
Zápory:Kritici namítají, že překlad zkresluje původní text, a tvrdí, že překladatel upravuje myšlenky svaté Terezie tak, aby odpovídaly modernímu pohledu, což považují za neetické a zavádějící. Někteří naznačují, že překlad bagatelizuje klíčové křesťanské pojmy a že mu chybí hloubka a srozumitelnost, aby mohl účinně vést k duchovnímu růstu. Ozývají se hlasy volající po přesnějším překladu, který by odrážel původní autorův záměr.
(na základě 180 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Teresa of Avila: The Interior Castle
Obsah knihy:
"Klasika západní spirituality(TM)... byla událostí roku." Commonweal "Chceme prostě zatleskat..." The New Review of Books and Religion Terezie z Avily: Vnitřní hrad "J e to tak, že svou duši považujeme za hrad celý z diamantu nebo z velmi čistého křišťálu, v němž je mnoho místností, stejně jako je v nebi mnoho příbytků." (The New Review of Books and Religion) Terezie z Avily 1515-1582 Tato španělská mystička 16.
století je považována za jednu z nejhlubších duchovních učitelek v dějinách křesťanství. Otec Kieran Kavanaugh, editor tohoto svazku, v úvodu říká: "Vnitřní hrad začal být považován za nejlepší Terezinu syntézu... Kdybychom ji požádali, aby vyzdvihla jedno dílo jako své mistrovské, většina těch, kdo znají Tereziiny spisy, by pravděpodobně zvolila Vnitřní hrad." Obraz celé knihy dostala Terezie ve vidění o neděli Nejsvětější Trojice roku 1577.
Jeden z prvních životopisců uvádí, že spatřila "nejkrásnější křišťálovou kouli podobnou hradu, v níž viděla sedm příbytků a v sedmém, který byl uprostřed, přebýval v největší nádheře Král slávy".
Druhý vatikánský koncil poukázal na to, že křesťanští mystikové pronikáním do zjeveného poselství obohacují naše chápání a zlodějsky přispívají k živé tradici církve. Mezi mystiky zaujímá jedinečné postavení svatá Terezie z Avily jako svědkyně božských skutečností.
Její zdravý rozum, humor a záliba v každodenních obrazech oživují její spisy, ale především je pozoruhodná svými analytickými schopnostmi při dokazování tajemství Božího působení v duši. Papež Pavel VI. prohlásil 27.
září 1970 Terezii za doktorku církve. Během obřadu o ní papež hovořil jako o učitelce "obdivuhodné hloubky". +.
