Syn Tchaj-wanu: Příběhy o vládním zvěrstvu

Recenze čtenářů

Tato sbírka obsahuje šest povídek tchajwanských spisovatelů, které se zabývají zkušenostmi a krutostmi, jimž Tchaj-wan čelil v době bílého teroru po svém zpětném připojení k Číně. Povídky odhalují dopad vládního útlaku na různé demografické skupiny, včetně tchajwanských občanů, obyvatel pevniny a austronéských domorodých kmenů.

Sbírka nabízí bohatý historický kontext a emocionální hloubku a ukazuje různé pohledy na život na Tchaj-wanu v bouřlivém období. Příběhy jsou dobře přeloženy a poskytují silný vhled do osobních a společenských traumat způsobených bílým terorem. Úvodní kontext a životopisy autorů doplňují cenné základní informace.

Někteří recenzenti upozornili na absenci dat původního vydání a pramenů k povídkám, které by obohatily čtenářovo porozumění historickým souvislostem. Toto opomenutí může způsobit, že čtenáři nebudou mít úplnou představu o časovém rámci a událostech, které příběhy provázejí.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Son of Taiwan: Stories of Government Atrocity

Obsah knihy:

28. února 1947 byla v Tchaj-peji brutálně zbita vdova prodávající na ulici cigarety vládními agenty, kteří hledali pašované cigarety. Když se shromáždil dav, došlo ke střelbě a jeden z kolemjdoucích byl zabit. Demonstrace na celém ostrově přiměly Čankajškovu vládu k vyslání posil z Číny. Po příjezdu vojáci zahájili palbu a zabili tisíce lidí. Po masakru následovalo rozsáhlé zatýkání všech, kdo byli podezřelí z pobuřování nebo komunistických spolků, a to vše ve jménu národní bezpečnosti. Bylo vyhlášeno stanné právo, které bylo zrušeno až v roce 1987.

To, co se stalo v roce 1947, je známo jako incident 28. února, který vedl ke čtyřicetiletému potlačování disentu, zásahům do občanských svobod a masovému porušování lidských práv, a to vše bylo zahrnuto do období označovaného jako bílý teror. Jeho zhoubné účinky přesahovaly rámec skutečných krutých činů, protože občané praktikovali autocenzuru a přenášeli svůj strach na další generace. Po mnoho let se o této části tchajwanské minulosti mluvilo opatrně, pokud vůbec. Jak dokládá tato sbírka, literární reprezentace často používala nejasné odkazy, které samy o sobě mohly spisovatele vystavit vážnému nebezpečí. Navzdory rozdílům v přístupu, nebo právě kvůli nim, tito spisovatelé udržují vzpomínky při životě, aby zajistili, že minulost nebude zapomenuta ani opakována.

Tchaj-wan je v mnoha ohledech přesvědčivým příkladem toho, jak autokratické režimy vnucují obyvatelstvu svou vůli, často jako koloniální vládci. Mírumilovný ostrov obývaný Austronésany a etnickými Číňany, bohatý na zemědělskou produkci, se v nedávné historii stal geopolitickou figurkou, nejprve Japonců a poté poraženého Čankajškova režimu v Číně. Není těžké najít paralely po celém světě. Nyní, když přední asijská demokracie vytvořila politické a kulturní prostředí, v němž Tchajwanci již nemusí chodit kolem citlivých témat po špičkách, bylo o tomto bouřlivém období provedeno mnoho historických výzkumů, jejichž výsledky byly publikovány a hojně čteny. Příběhy v této sbírce, které představují rozmanité pohledy různých etnických skupin, jež nazývají Tchaj-wan svou vlastí, mohou rozšířit naše chápání postkoloniálních dějin Tchaj-wanu a rozšířit naši paměť o minulosti v rámci úsilí Tchaj-wanu o přechodnou spravedlnost.

Tato sbírka bude zajímavá jak pro běžné čtenáře, tak pro kurzy zabývající se fiktivním ztvárněním vládních zvěrstev.

Tato kniha je součástí řady Literatura z Tchaj-wanu ve spolupráci s Národním muzeem tchajwanské literatury, Národním muzeem lidských práv a Národní tchajwanskou univerzitou.