Sympatie pro zrádce: Překladatelský manifest

Recenze čtenářů

Kniha je velmi dobře hodnocenou studií o překladu, která je oceňována pro svůj zasvěcený a zábavný přístup ke složitostem překladu děl z jednoho jazyka do druhého. Jejím cílem je poučit čtenáře o výzvách, kterým překladatelé čelí, a zlepšit jejich porozumění překládané literatuře.

⬤ Dobře zabalená a rychle došlá
⬤ zajímavý a praktický obsah
⬤ zábavný a informativní styl psaní
⬤ logický postup kapitol
⬤ poskytuje nástroje pro posuzování překladů
⬤ cenná jak pro příležitostné čtenáře, tak pro zkušené lingvisty
⬤ vřele doporučujeme literárním překladatelům.

Někteří čtenáři považovali úvodní kapitoly za opakující se, pokud jde o nepřeložitelné pojmy; bylo zmíněno přání mít více překladů knihy do jiných jazyků a formátů.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Sympathy for the Traitor: A Translation Manifesto

Obsah knihy:

Poutavé a bezostyšné zkoumání toho, co překlad je a co není.

Pro někoho je překlad chudým příbuzným literatury, nutným zlem, ne-li přímo parodií, což vystihuje stará italská slovní hříčka traduttore, traditore (překladatel, zrádce). Pro jiné je překlad královskou cestou k mezikulturnímu porozumění a literárnímu obohacení. Mark Polizzotti se v této vybroušené a provokativní studii pokouší přetvořit debatu v plodnější směr. Vyhýbá se jak těmto snadným polaritám, tak stále abstraktnějšímu diskurzu teorie překladu a jasněji se zaměřuje na hlavní otázky: Co je konečným cílem překladu? Co znamená označit překlad za "věrný"? (Věrný čemu? ) Ztrácí se při překladu nevyhnutelně něco a lze tím také něco získat? Má překlad význam, a pokud ano, proč? Nestydatě názorově vyhraněná kniha, která je zároveň příručkou i manifestem, vybízí k soucítění s překladatelem nikoli jako se "zrádcem", ale jako s tvůrčím partnerem autora.

Polizzotti, sám překladatel autorů od Patricka Modiana po Gustava Flauberta, zkoumá, co překlad je a co není a jak funguje či nefunguje. Píše, že překlad „překračuje hranice mezi uměním a řemeslem, originalitou a replikací, altruismem a komercí, genialitou a hackerskou prací“. V knize Sympatie pro zrádce nám ukazuje, jak číst nejen překlady, ale i samotný akt překladu, a považuje jej nikoli za problém, který je třeba vyřešit, ale za úspěch, který je třeba oslavit - za něco, co je, jak říkal Goethe, „nemožné, nutné a důležité“.