Stroje jako měřítko lidí: Věda, technologie a ideologie západní nadvlády

Recenze čtenářů

Kniha Michaela Adase „Stroje jako měřítko lidí“ je hlubokým zkoumáním průsečíku technologie, ideologie a kolonialismu. Kniha důkladně zkoumá, jak byly evropské názory na nadřazenost nad neevropskými kulturami hluboce zakořeněny ve vnímání technologického pokroku. Navzdory akademické hloubce je kniha napsána čtivě a přístupně, takže je cenná jak pro vědce, tak pro běžné čtenáře. Některé recenze vyzdvihují její význam pro současné diskuse o technologiích a pokroku, zatímco jiné vyjadřují frustraci z jejího hutného obsahu.

Kniha je výjimečně dobře zpracovaná a poskytuje komplexní pohled na historickou roli technologií při utváření evropských ideologií. Adasův čtivý styl psaní a rozsáhlé používání citátů zpřístupňují složité myšlenky širokému publiku. Práce je rovněž relevantní pro současné diskuse o technologiích, kolonialismu a globálních otázkách a získává ocenění za bohaté poznatky a vědeckou přísnost.

Někteří čtenáři považovali hutnost a hloubku knihy za ohromující, což vedlo k nezaujatosti nebo dokonce nudě. Objevují se kritické připomínky ke kvalitě některých dotisků, které poukazují na to, že některé fyzické kopie mohou být nepřehledné, což může snižovat zážitek z četby.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Machines as the Measure of Men: Science, Technology, and Ideologies of Western Dominance

Obsah knihy:

Pokroky v chápání a ovládání materiálního světa Západem v posledních pěti stoletích silně ovlivnily evropskou reakci na nezápadní národy a kultury. V knize Machines as the Measure of Men Michael Adas zkoumá způsoby, jakými evropské vnímání své vědecké a technologické nadřazenosti formovalo jejich interakce s lidmi v zámoří. V širokém komparativním pohledu analyzuje evropské reakce na kultury subsaharské Afriky, Indie a Číny, tedy kultury, které podle jejich názoru představovaly nižší úroveň materiálního mistrovství a společenské organizace.

Počínaje prvními desetiletími zámořské expanze v 16. století sleduje Adas dopad vědeckého a technologického pokroku na postoje Evropanů k Asiatům a Afričanům a na jejich politiku jednání s kolonizovanými společnostmi. Zaměřuje se na britské a francouzské myšlení v devatenáctém století, kdy podle něj vědecká a technologická měřítka lidské hodnoty hrála rozhodující roli při formování argumentů pro pojem rasové nadřazenosti a ideologii "civilizační mise", které byly používány k ospravedlnění evropské nadvlády nad světem. Nakonec zkoumá důvody, proč se mnozí Evropané po první světové válce s tímto měřítkem lidské hodnoty nespokojili a dokonce ho odmítli, a vysvětluje, proč zůstalo pro Američany důležité.

V knize Stroje jako měřítko člověka se ukazuje, jak vědecké a průmyslové revoluce přispěly k rozvoji evropských imperialistických ideologií, a poukazuje na kulturní faktory, které vyvolaly opovržení vůči nezápadním úspěchům a hodnotovým systémům. Ukazuje také, jak se tyto postoje při utváření politik, které omezovaly šíření vědeckých poznatků, udržovaly a významně přispívaly k chronickému zaostávání v celém rozvojovém světě. Adasova dalekosáhlá a provokativní kniha bude poutavým čtením pro všechny, kdo se zajímají o historii západního imperialismu a jeho dědictví.

Kniha Stroje jako měřítko lidí, která poprvé vyšla s velkým ohlasem v roce 1989, je nyní k dispozici v novém vydání, které je doplněno předmluvou autora, v níž se zabývá tím, jak do rozhovoru s jeho původními argumenty vstupuje následný vývoj v oblasti genderových a rasových studií, stejně jako globální technologie a politika.