Stroje jako měřítko lidí: Věda, technologie a ideologie západní nadvlády

Recenze čtenářů

Kniha Michaela Adase „Stroje jako měřítko člověka“ se podrobně zabývá tím, jak evropská ideologie technologické nadřazenosti formovala vnímání mimoevropských kultur od dob Kolumba až po období po druhé světové válce. Zkoumá historický kontext kolonizace a vyvíjející se vnímání rasy a technologie a odhaluje nuancované chápání imperialismu, které přesahuje rámec prosté rasové klasifikace. Ačkoli byla kniha kritiky oceňována pro svůj důkladný výzkum a přístupnost, někteří čtenáři ji považovali za hutnou nebo nepoutavou.

⬤ Mimořádně důkladná a systematická studie
⬤ přístupná i běžným čtenářům díky rozsáhlému využití citací
⬤ pronikavé zkoumání vlivu technologické nadřazenosti na evropský pohled na mimoevropské kultury
⬤ dobře zpracovaná s využitím široké škály pramenů
⬤ získala ocenění, včetně ceny Společnosti pro dějiny techniky.

⬤ Někteří čtenáři ji považovali za hutnou a náročnou na čtení
⬤ jeden z recenzentů vtipně navrhl, že by mohla sloužit jako pomůcka na spaní
⬤ stížnosti na kvalitu přetisků jsou rozmazané a nepřehledné.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Machines as the Measure of Men: Science, Technology, and Ideologies of Western Dominance

Obsah knihy:

Pokroky v chápání a ovládání materiálního světa Západem v posledních pěti stoletích silně ovlivnily evropskou reakci na nezápadní národy a kultury. V knize Machines as the Measure of Men Michael Adas zkoumá způsoby, jakými evropské vnímání své vědecké a technologické nadřazenosti formovalo jejich interakce s lidmi v zámoří. V širokém komparativním pohledu analyzuje evropské reakce na kultury subsaharské Afriky, Indie a Číny, tedy kultury, které podle jejich názoru představovaly nižší úroveň materiálního mistrovství a společenské organizace.

Počínaje prvními desetiletími zámořské expanze v 16. století sleduje Adas dopad vědeckého a technologického pokroku na postoje Evropanů k Asiatům a Afričanům a na jejich politiku jednání s kolonizovanými společnostmi. Zaměřuje se na britské a francouzské myšlení v devatenáctém století, kdy podle něj vědecká a technologická měřítka lidské hodnoty hrála rozhodující roli při formování argumentů pro pojem rasové nadřazenosti a ideologii "civilizační mise", které byly používány k ospravedlnění evropské nadvlády nad světem. Nakonec zkoumá důvody, proč se mnozí Evropané po první světové válce s tímto měřítkem lidské hodnoty nespokojili a dokonce ho odmítli, a vysvětluje, proč zůstalo pro Američany důležité.

V knize Stroje jako měřítko člověka se ukazuje, jak vědecké a průmyslové revoluce přispěly k rozvoji evropských imperialistických ideologií, a poukazuje na kulturní faktory, které vyvolaly opovržení vůči nezápadním úspěchům a hodnotovým systémům. Ukazuje také, jak se tyto postoje při utváření politik, které omezovaly šíření vědeckých poznatků, udržovaly a významně přispívaly k chronickému zaostávání v celém rozvojovém světě. Adasova dalekosáhlá a provokativní kniha bude poutavým čtením pro všechny, kdo se zajímají o historii západního imperialismu a jeho dědictví.

Kniha Stroje jako měřítko lidí, která poprvé vyšla s velkým ohlasem v roce 1989, je nyní k dispozici v novém vydání, které je doplněno předmluvou autora, v níž se zabývá tím, jak do rozhovoru s jeho původními argumenty vstupuje následný vývoj v oblasti genderových a rasových studií, stejně jako globální technologie a politika.