Stát, právo a náboženství: Pohanský Řím

Původní název:

The State, Law and Religion: Pagan Rome

Obsah knihy:

Kniha jednoho z našich nejuznávanějších právních historiků analyzuje interakci práva a náboženství ve starověkém Římě. Nabízí tak nový významný pohled na povahu a vývoj římského práva v rané republice a císařství před uznáním a podporou křesťanství Konstantinem.

Jádrem knihy je zdánlivý paradox, že římské soukromé právo je pozoruhodně sekulární, přestože až do konce 2. století př. n.

l.

byli Římané považováni (a sami sebe považovali) za nejnábožnější národ na světě. K tomuto paradoxu přispěla i skutečnost, že výklad soukromého práva, které se týkalo vztahů mezi soukromými osobami, byl v rukou papežského kolegia, poradního orgánu kněží.

Alan Watson sleduje kořeny tohoto paradoxu - a způsob, jakým se nakonec římské právo vyvinulo - v konfliktu mezi patriciji a plebejci, k němuž došlo v polovině 5. století př. n.

l. Když plebejci požadovali rovnost všech občanů před zákonem, patricijové v reakci na to připravili Dvanáct tabulek, právní kodex, který obsahoval pouze záležitosti považované za vhodné pro plebejce. Veřejné právo, které se týkalo veřejných činitelů a správy státu, bylo ze zákoníku zcela vyloučeno, čímž byla zachována hrubá nerovnost mezi třídami římských občanů.

Vyloučeno bylo i náboženské právo, které bylo považováno za doménu patricijských kněží. Jak poznamenává Watson, udělení monopolu na právní výklad papežskému kolegiu bylo prozíravým krokem k udržení patricijských výhod; zásadním důsledkem však bylo, že způsoby právní argumentace vhodné pro rozsudky v církevním právu byly přeneseny do soukromého práva, kde byly často méně vhodné.

Takové uvažování, jak tvrdí Watson, přetrvává i v moderních právních systémech. Po nastínění principů římského náboženství a obsahu Dvanácti tabulek přechází Watson k takovým otázkám, jako je formalismus v náboženství a právu, náboženství a vlastnictví a státní náboženství versus cizí náboženství. V závěrečné kapitole srovnává právo, které vzniklo po přijetí Dvanácti desek, s právem, které údajně existovalo za prvních římských králů.