Soukromoprávní regulace pracovních norem v globálních dodavatelských řetězcích

Recenze čtenářů

Kniha nabízí komplexní analýzu pracovních norem a soukromoprávní regulace v globálním dodavatelském řetězci, přičemž klade důraz na problémy i možná řešení vykořisťování pracovníků, zejména v oděvním průmyslu.

⬤ Přelomový výzkum
⬤ srozumitelně napsaný text
⬤ jedinečné a hluboké postřehy
⬤ komplexní analýza
⬤ kombinace současného výzkumu a dat
⬤ doporučeno všem, kteří se zajímají o soukromou regulaci a porušování pracovních práv.

Složitost oboru může být pro některé čtenáře ohromující.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Private Regulation of Labor Standards in Global Supply Chains

Obsah knihy:

Jackie Krasasová sleduje osudy matek, které ztratily péči o dítě nebo se jí vzdaly ve prospěch bývalého partnera. Tvrdí, že zkušenosti těchto matek, které nemají dítě v péči, je třeba chápat v rámci širší sítě genderově podmíněných sociálních institucí, jako je zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péče a právní systémy, které utvářejí významy současného mateřství ve Spojených státech.

Pokud mateřství znamená „být při tom“, pak jsou matky, které nejsou v péči rodičů, kvůli své nepřítomnosti vnímány jako nematky. Jsou to antimatky, které je třeba zavrhovat. Tyto matky slouží přinejmenším jako varovné příběhy.

Stále matka zpochybňuje existenci objektivní metody pro určení péče o děti a zpochybňuje „standard nejlepšího zájmu“ feministickou optikou reprodukční spravedlnosti. Příběhy matek, které nemají dítě v péči, jež Krasasová vypráví, vrhají světlo na manželství a rozvody, péči o děti, genderové násilí a rodinné soudy.

Bohužel většině současných diskusí o určování péče o děti dominují buď genderově neutrální diskuse, nebo, na opačném konci spektra, představa, že otcové jsou ve sporech o péči o děti značně znevýhodněni. Výsledkem je, že myšlenka, že dítě je vždy svěřeno do péče matky, získala status zdravého rozumu.

Kdyby to byla pravda, jak potvrzuje Krasas, nebylo by o čem psát.