Recenze čtenářů
Shrnutí:Sbírka Tonyho Mediny „Smrt s občasným úsměvem“ je promyšleným a sugestivním zkoumáním černošské zkušenosti v Americe. V jeho poezii se mísí lyrická krása se sociální kritikou a pomocí satiry a živých obrazů se zabývá tématy násilí, identity a kulturního dědictví. Kniha vybízí čtenáře k zamyšlení nad hlubokými otázkami a zároveň nabízí momenty plné humoru a vřelosti.
Klady:Básně jsou melodické, lyrické a vizuálně bohaté, což z nich činí poutavý čtenářský zážitek. Medinovo zkoumání témat, jako je sociální spravedlnost a černošská identita, je silné a působivé. Kniha obsahuje rozmanité básnické formy a chytře využívá jazyk, včetně hiphopového nářečí a dvojjazyčných prvků. Mnozí čtenáři ji považují za smutnou i povznášející, protože se v ní mísí humor s drsnou pravdou.
Zápory:Někteří čtenáři mohou považovat téma za těžké a náročné, protože se zabývá bolestivými tématy, jako je násilí a ztráta. Použití některých literárních prostředků a jazyka může vyžadovat náročnější porozumění, což by pro některé čtenáře mohlo představovat překážku. Hluboký emocionální obsah může být pro ty, kdo hledají lehčí látku, zdrcující.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Death, With Occasional Smiling
Obsah knihy:
Elektrizující soubor básní Tonyho Mediny Smrt s občasným úsměvem promlouvá krví nasáklými rty. Básník nás zvedá z kolen, z popela americké historie, představivosti a paměti, abychom mohli naslouchat klarionům toho, čemu musíme všichni čelit, máme-li být někdy svobodní. Medina čelí jazyku i sobě samému zároveň, jeho inteligence, duch, humor a symfonické schopnosti nutí jazyk dýchat v rytmech, které odolávají kulkám i černé tváři. Tyto živé básně jsou stále potřebné jako součást mlácení a účtování, které v naší době pálíme a přepisujeme. -Rachel Eliza Griffiths
V tomto sladkém zjevení knihy Tony Medina píše: "Rasismus je dědictví předávané z generace na generaci / jako retrovirus." (Založil/a:). Prostě to pořád tiká, že? Někdy je to časovaná bomba, jindy budík. Někdy hoří, jindy zpívá. Někdy nesneseš, co ti chce říct, někdy neudržíš smích. Kulka, kytara, pravdivé zrcadlo. Tady jsme a tady jsi. Smrt, s občasným úsměvem je takový joint. Neříká se tomu genialita? -Cornelius Eady
Kniha Tonyho Mediny Smrt s občasným úsměvem je krásná a důležitá. Je plná ód a elegií na mladé černochy, kteří byli zabiti policií, rasistickými mstiteli nebo jinak podlehli násilnické Americe. Óda na Stephena Clarka je dechberoucí a Medina v ní důrazně dokumentuje naši kolektivní ztrátu. Středobodem této knihy je válka proti černým tělům, vyprávěná s přesností, metrem a naléhavostí, z nichž lze složit elegantní poetickou a potřebnou píseň. Medinovo využití černošské a latinskoamerické slovní zásoby, kultury, hudby a kadence protkané smutkem, humorem, krví, kostmi a vzdorem je vzrušující a mistrovské. Zachycuje nejen naše strasti, ale i zářivý lesk přežití. -Pamela Sneedová
