Schellingův mystický platonismus: 1792-1802

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Schelling's Mystical Platonism: 1792-1802

Obsah knihy:

Schelling dospěl v klíčových a vzrušujících letech na konci 18. století, kdy se Kantova filozofie začleňovala do německého akademického světa. V této době se Schelling kromě ponoření do nové kantovské filozofie věnoval intenzivnímu studiu Platónových dialogů a ponořil se do neoplatónské intelektuální kultury. Pozornost věnovaná těmto aspektům Schellingova raného filozofického vývoje osvětluje jeho základní závazky. Po celé první desetiletí svého dospělého života, v letech 1792-1802, byl Schelling mystickým platonikem.

Naomi Fisherová tvrdí, že Schelling se věnuje dvěma zastřešujícím tezím, které společně tvoří jeho mystický platonismus. Za prvé, Schelling považuje absolutno za nevyslovitelné: Absolutno nelze popsat pojmově. Z tohoto důvodu zůstává inferenčně vně daného filosofického systému a je nám pouze naznačeno v určitých analogických formulacích, v uměleckých dílech nebo v přírodě jako celku. Za druhé, Schelling se hlásí k jistému druhu prioritního monismu: Všecky věci jsou založeny v absolutnu, ale konečné věci mají vlastní integrální jednotu, a tak mají samostatnou a relativně nezávislou existenci.

Zdůraznění těchto závazků řeší interpretační spor, podle něhož je Schelling fichtovským idealistou nebo spinozistou, případně mezi těmito pozicemi kolísá. Interpretace Schellinga jako zastánce mystického platonismu poskytuje alternativní způsob interpretace těchto raných textů tak, že jsou vcelku konzistentní. Fisher představuje Schellingovu ranou filozofii jako jedinečnou a přesvědčivou fúzi starého a nového: Schelling naplňuje charakteristické cíle pokantovské filozofie způsobem, který je mezi jeho současníky odlišný, tím, že čerpá z různých směrů platonismu a přivlastňuje si je.