Hodnocení:
Kniha přináší nostalgický pohled na britskou kulturu poloviny 90. let a zaměřuje se na klíčové prvky éry „Cool Britannia“. Ačkoli kniha vzbuzuje zájem díky dobře propracovanému obsahu a poutavému psaní, někteří čtenáři zjistili, že je málo zábavná a podrobná, zejména pokud jde o hudbu ve srovnání s jinými kulturními aspekty.
Klady:Poutavý styl psaní, dobře zpracovaný nostalgický pohled na 90. léta, vtipné anekdoty a ucelený přehled kultury této éry včetně módy, politiky a umění.
Zápory:Není striktně chronologickým popisem roku 1995, možná se příliš zaměřuje na módu a umění než na hudbu, obsahuje překlepy a některé opakující se texty a nemusí splnit očekávání všech čtenářů ohledně konkrétních témat, jako je hudba nebo komedie.
(na základě 5 hodnocení čtenářů)
Faster Than A Cannonball - 1995 and All That
Desetiletí mají tendenci se v polovině zlomit a rok 1995 byl rokem devadesátých let: (když Nick Hornby vydal High Fidelity, když James Brown's Loaded detonoval vydavatelský průmysl a když hospody konečně směly zůstat otevřené i v neděli), vrchol britpopu (Oasis V Blur), vrchol Yba (Stan Tracey Emin), vrchol New Lad (když Nick Hornby vydal High Fidelity, když James Brown's Loaded detonoval vydavatelský průmysl a když hospody konečně směly zůstat otevřené i v neděli). Byl to rok The Bends, rok, kdy Danny Boyle začal natáčet Trainspotting, rok, kdy se ztratil Richey Edwards, rok, kdy Alex Garland napsal The Beach, rok, kdy Blair změnil klauzuli Iv po kontroverzním hlasování na labouristické konferenci.
V polovině devadesátých let se nejen rockové hvězdy, hudební novináři a konzumenti popu možná naposledy drželi víry v mystickou sílu rocku, ale bylo to i období obrovských kulturních zvratů - v umění, literatuře, vydavatelstvích a drogách. Bylo to období téměř bezprecedentního hédonismu, doba, kdy si mnoho lidí myslelo, že si zaslouží žít rock and rollovým životním stylem, kdy si generace narkotických všežravců myslela, že se všichni mohou stát rockovými hvězdami, stačí si koupit časopis a výtisk (co je to za příběh) Morning Glory? Faster Than A Cannonball je kulturní přehlídka desetiletí od loungecore po vzestup New Labour, v níž se prostřednictvím rozhovorů se všemi hlavními protagonisty a vyčerpávajícím přehodnocením důležitých desek roku - The Bends od Radiohead, Grand Prix od Teenage Fanclub, Maxinquaye od Tricky, Different Class od Pulp, The Great Escape od Blur, It's Great When You're Straight...
Yeah! od Black Grape, Exit Planet Dust od The Chemical Brothers, I Should Coco od Supergrass, Elastica od Elastica, Pure Phase od Spiritualized,... i Care Because You Do od Aphex Twin a samozřejmě (co je to za příběh) Morning Glory od Oasis, nejikoničtější album desetiletí.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)