Rodné znamení

Recenze čtenářů

Kniha představuje jedinečný pohled na americké literární dějiny, v němž se mísí historie, poezie a kritika. Vychází z hlasů marginalizovaných osobností a zdůrazňuje význam primárních dokumentů. Přestože poskytuje zasvěcené komentáře a zlepšuje čtenářovo porozumění vlivným autorům, jako je Emily Dickinsonová, někteří čtenáři zjistí, že eseje se mohou přiklánět k chytrosti nad jasností.

Nabízí alternativní pohled na americké literární dějiny, odhaluje hlasy marginalizovaných postav, poskytuje hluboký vhled do díla a rukopisů Emily Dickinsonové a obsahuje poutavý rozhovor s autorkou. Kniha je považována za pozoruhodný příspěvek k americké literatuře.

Některé eseje mohou upřednostňovat chytrost před hlubším pochopením pojednávaných postav. Autorčin hlas může zastínit historické hlasy, které se snaží obnovit. Kniha nemusí splnit původní očekávání všech čtenářů na základě předchozích recenzí.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Birth-Mark

Obsah knihy:

Podnětné zkoumání rané americké literatury. Susan Howeová přistupuje k rané americké literatuře jako domácí mazlíček a kritička a spojuje odbornost s vášnivým nasazením a jedinečným pohledem na svůj předmět. V knize Rodné znamení sleduje koluzní vztahy mezi tradicí, konstitucí kritických edic, literární historií a kritikou, institucionalizovanou rolí poezie a prózy a postavením genderu. Prostřednictvím zkoumání textů a ediční historie vyprávění o konverzi Thomase Sheparda, vyprávění o zajetí Mary Rowlandsonové a poezie Emily Dickinsonové čte Howeová naše intelektuální dědictví jako sérii občanských válek, kde každý text je divočinou, v níž se podivný a bezprávný autor střetává s interprety a editory dychtícími po vyrovnání. V závěrečném rozhovoru Howeová komentuje svůj přístup a vypráví o některých zásadních životopisných událostech, které podnítily její zájem o ranou americkou literaturu. "Žádný jiný v současnosti píšící básník nemá Howeovu schopnost spojit vyprávění a lyriku, textovou vědu a historickou spekulaci, nalezený text a čistou invenci. Už její poznámky pod čarou mohou mít poetickou, dokonce démonickou sílu. Na těchto stránkách se setkávají Anne Hutchinsonová a Mary Rowlandsonová, Thomas Shephard a Cotton Mather, Hawthorne a Melville, Emerson a F. O.

Matthiessenová a zejména Emily Dickinsonová a Susan Howeová ožívají - ale "životem", který patří spíše do feministických devadesátých let 20. století než do Nové Anglie 80. let 19. století nebo 50. let 19. století. "Zneklidnit divočinu", jak to zde činí Howeová, znamená vytvořit nový žánr: nazval bych ho poessay, který je také a nevyhnutelně poetikou." -- Marjorie Perloffová "Rodný list Susan Howeové je úžasné dílo, které znovu představuje americkou minulost, její dějiny, literaturu, texty a kritiky. Je to zároveň gnómické a průzračné, vážné a jiskřivé dílo, které je svým vášnivým uchopením materiálu, kritickou delegitimizací ikonických kulturních autorit a prudkou originalitou srovnatelné s Lawrencovým nebo Olsonovým dílem. Howeová je svědkem téměř nepopsatelných hranic dějin, duchovního úsilí a lidského zármutku; její psaní má jedinečnou vznešenost." -- Rachel Blau DuPlessisová "Tyto eseje již hluboce ovlivnily směřování severoamerické poezie. Howeova vědecká práce je vzrušující a nekonečně provokativní. Její poetická revize esejistické formy je příkladná. Howeové přesvědčivé čtení Dickensonové rukopisů jako primárního místa jejích "sumárních" hodnot je velkou výzvou pro předchozí čtení Dickinsonové a zahajuje novou éru v dickinsonovském bádání.

V knize Rodné znamení Howe netrvá na návratu autora, ale na znovuzrození psaní a poetiky jako divokosti v srdci stále se rodící Ameriky." -- Charles Bernstein.