Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Římský voják vs. germánský válečník“ slouží jako stručný úvod do římsko-germánského konfliktu na počátku 1. století n. l. a poskytuje vhled do bojových technik a strategií obou stran. Upozorňuje na tři významné bitvy a obsahuje podrobné ilustrace, takže je přístupná i nováčkům v této oblasti. Postrádá však hloubku v analýze římských vojenských systémů a nemusí uspokojit ty, kteří hledají komplexní studii.
Klady:⬤ Skvělý úvod do římského a germánského válečnictví, zejména pro začátečníky.
⬤ Dobře ilustrovaná, s vysoce kvalitní grafikou, která zlepšuje porozumění.
⬤ Zahrnuje tři důležité bitvy s jasným popisem taktiky a výsledků.
⬤ Kompaktní a stručný formát usnadňuje čtení.
Zápory:⬤ Chybí hloubka ve výkladu římských vojenských systémů; může zmást čtenáře neznalé tématu.
⬤ Zaměření se rychle přesouvá k bitvám a poskytuje méně podrobností o vybavení a strategiích, než někteří čtenáři očekávali.
⬤ Někteří recenzenti měli pocit, že se obsah překrývá s jinými díly řady Osprey.
(na základě 34 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Roman Soldier Vs Germanic Warrior: 1st Century Ad
Obsah knihy:
Z Tacitových kronik se nám dostává jednostranného pohledu na římsko-germánské války. Novější studie, včetně knihy Osprey Teutoburg Forest Campaign, podávají vyváženější obraz. Přesto je na toto téma stále ještě mnoho zajímavého.
Za vlády císaře Augusta a jeho nástupce Tiberia se odehrál epický boj mezi Římany a místními národy o území mezi Rýnem a Labem v dnešním Německu. Po dvou desetiletích římské okupace vypukla Germania Magna v roce 9 n. l. po ztrátě tří legií, jimž velel Publius Quinctilius Varus, ve prospěch cheruského šlechtice Arminia a aliance germánských národů v hustých lesích Teutoburského lesa. Počáteční panika Římanů opadla, když se ukázalo, že Arminius a jeho spojenci nemohou pokračovat ve válce v Germánii Inferior na západním břehu Rýna, a do oblasti proudily císařské jednotky, zatímco Římané rozhodovali, jak nejlépe situaci vyřešit.
V roce 14 n. l. potlačil Tiberiův adoptivní syn Germanicus Caesar vzpouru římských vojsk v oblasti a poté se svými muži podnikl rychlou trestnou výpravu na germánské území. V následujícím roce unesl Arminiovu manželku a tchána a lokalizoval místo "Variánské katastrofy", kde dohlížel na pohřbívání kostí mrtvých Římanů a vztyčil kenotaf. V roce 16 n. l. se Germanikus vydal do boje se svým cheruským protivníkem a rozhodně ho porazil s cílem zvrátit rovnováhu sil v regionu jako předehru k obnovení plné římské kontroly nad územím mezi Rýnem a Labem. V létě téhož roku Germanicus vypátral Arminia na místě na řece Weser v oblasti dnešního Mindenu. Počáteční střetnutí - nazvané bitva u řeky Weser - skončilo nerozhodně, když byl útok římské jízdy odražen Arminiovou vlastní jízdou a Germanicus své muže stáhl. Poté, co přesunul své síly za řeku a na noc se utábořil, vypracoval plán na bitvu s protivníkem na místě zvaném Planina Idistaviso.
Idistaviso byla první bitva, kterou Římané proti Arminiovi od Teutoburgu vyhráli. Ukázalo se, že ho mohou porazit. Přestože Arminius jedinečně rozuměl římské i germánské strategii a taktice, nedokázal předvídat římskou obranu do hloubky, což bylo umocněno rozdílností ve výzbroji a výstroji a zmatkem v terénu, a proto byla tato bitva obzvláště krutá a krvavá. Germanikovi muži, kteří byli lépe vedeni, disciplinovanější a měli pevnou bitevní strategii, Arminiovy muže rozhodně porazili. V následné bitvě u Angrivarské zdi Římané Germány opět rozdrtili.
Tato studie, která je vybavena barevnými ilustracemi, speciálně nakreslenými mapami a řadou objevných ilustrací zobrazujících zbraně, vybavení, klíčová místa a osobnosti, nabízí klíčový pohled na taktiku, velení, bojové výkony a následnou pověst římských vojáků a jejich germánských protivníků, kteří se utkali v sérii klíčových akcí na císařské hranici, jež ovlivnily vztahy mezi Římem a Germány na další desetiletí.
