Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha o Marku Agrippovi je dobře zpracovaným životopisem, který osvětluje významnou, ale často přehlíženou osobnost římských dějin. Přestože kniha důkladně zkoumá Agrippovy životní osudy a přínos, čelí také kritice za občasnou nudnost, nedostatek nových informací a problémy s editací.
Klady:** Poutavě a důkladně napsaný text, který je dobře prozkoumán. ** Vyplňuje významnou mezeru v literatuře o Agrippovi a upozorňuje na jeho zásadní roli po boku Augusta. ** Nabízí vhled do Agrippových vojenských a správních zásluh. ** Zahrnuje rozmanité zdroje, jako je dobová literatura, nápisy, mince a sochy. ** Čtivá a poskytuje dobrý přehled jak pro laické čtenáře, tak pro vědce. ** Nabízí kontext římských dějin a složitostí jejich správy.
Zápory:** Kniha je někdy nudná a hustě zaplněná drobnostmi, což může odradit náhodné čtenáře. ** Některé recenze ji kritizovaly za spekulace bez podstatných nových důkazů týkajících se Agrippy. ** Objevují se špatně sestavené věty a nedbalá redakce, které snižují zážitek z četby. ** Některé části knihy mohou být vycpávkami, které mají kompenzovat omezené množství dostupných informací o Agrippovi. ** Tisk může být příliš malý, zejména u map.
(na základě 97 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Marcus Agrippa: Right-Hand Man of Caesar Augustus
Obsah knihy:
Marcus Agrippa byl ztělesněním pojmu "pravá ruka". Jako zástupce císaře Augusta vedl války, pacifikoval provincie, zveleboval Řím a hrál rozhodující roli při vytváření základů Pax Romana na dalších dvě stě let - vždy však sloužil s vědomím, že nikdy nebude vládnout svým jménem. Proč tak činil a nikdy se nechopil moci výhradně pro sebe, to historiky po staletí mátlo.
V mládí navázal celoživotní přátelství s velkým synovcem Julia Caesara, Caiem Octaviem, které mělo změnit světové dějiny. Po Caesarově zavraždění na březnové idy roku 44 př. n. l. se Agrippa zasloužil o prosazení práv svého přítele jako diktátorova dědice. Získal si pověst odvážného admirála, porazil Sexta Pompeia u Mylae a Naulochu (36 př. n. l.) a vyvrcholil epochální bitvou u Accia (31 př. n. l.), která zlikvidovala soupeře Marka Antonia a královnu Kleopatru. Svůj geniální talent pro vojenské velení na souši prokázal ukončením krvavých povstání v cimmerském Bosporu, Galii, Hispánii a Illyriku.
V Galii Agrippa vybudoval důležitou silniční síť, která pomohla přeměnit dobyté území Julia Caesara v životaschopné provincie. Jako diplomat se spřátelil s Herodem Velikým z Judska a stabilizoval Východ. Jako ministr prací zrekonstruoval římskou kanalizaci a akvadukty, změnil veřejné koupání ve městě, vytvořil veřejné parky s velkými uměleckými díly a postavil původní Pantheon.
Agrippa se stal spoluvládcem římské říše s Augustem a oženil se s jeho dcerou Julií. Jeho tři syny adoptoval jeho přítel jako potenciální dědice trůnu. Po Agrippově nečekané smrti v roce 12 př. n. l. Augustus zůstal bez prostředků, ale jeho pokrevní linie žila v císařské rodině dál, a to prostřednictvím Agrippiny starší až po jeho vnuka Caligulu a pravnuka Nerona.
Kniha MARCUS AGRIPPA je čtivě napsána autorem uznávaných životopisů Dychtivý po slávě a Germanicus. Lindsay Powell, ilustrovaný barevnými tabulkami, čísly a kvalitními mapami, předkládá nové pronikavé hodnocení života a úspěchů mnohostranného muže, který službu příteli a vlasti stavěl nad sebe sama.
