Ptolemaiovci, vzestup dynastie: Ptolemaiovský Egypt 330-246 př. n. l.

Recenze čtenářů

Kniha podrobně rozebírá dynastii Ptolemaiovců, zejména vládu prvních dvou Ptolemaiovců. Mnozí čtenáři ji považovali za poutavou a poučnou, jiní však upozorňovali na problémy s přehledností a přesností.

Mnoho čtenářů ocenilo hloubku informací, důkladnou analýzu a poutavý styl psaní. Kniha byla označena za vynikající úvod do poslední egyptské dynastie a byla příznivě srovnávána s předchozími autorovými pracemi o Seleukidech.

Někteří čtenáři považovali knihu za těžkopádnou a uživatelsky nepřívětivou a poukazovali na významné faktické chyby a nesrovnalosti v odkazech. Kritizována byla absence přehledného průvodce jmény, daty a místy a kniha byla vnímána jako kniha vyžadující lepší redakční zásahy.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Ptolemies, Rise of a Dynasty: Ptolemaic Egypt 330-246 BC

Obsah knihy:

V tomto prvním díle své trilogie o Ptolemaiovcích John Grainger vysvětluje, jak Ptolemaios I. po smrti Alexandra Velikého upevnil moc dynastie v Egyptě. Egypt byl po většinu čtvrtého století př. n. l. nezávislý, ale v roce 340 byl znovu dobyt Perskou říší. To je pro ptolemaiovské dějiny podstatné pozadí, protože to znamenalo, že Alexandr byl vítán jako osvoboditel a po Kleomenově tyranii i Ptolemaios. To byl zásadní základ Ptolemaiovy moci. Smířil se s Egypťany, ale svou vojenskou sílu posílil řeckými osadníky, převážně vysloužilými nebo volnými vojáky. Postavil město Alexandrii, ale podle svých vlastních požadavků, nikoli podle Alexandrových plánů.

Říši mimo Egypt získal snad na obranu, snad z pouhé chamtivosti. Ptolemaios se zmocnil Kyrenaiky (s obtížemi), Kypru a Sýrie/Palestiny. Ty musel bránit proti svým soupeřům, proto rozvíjel své námořnictvo a vedl syrské války.

Nástupnictví bylo pečlivě řízeno, ale nebylo přímo dědičné (Ptolemaios II. nebyl nejstarším synem) a nový král byl velmi odlišný. Vedl opakované války v Sýrii a v Egejském moři, vybudoval své námořnictvo, které bylo největší ve starověkém světě, a rozšířil svou říši do zemí u Rudého moře, Súdánu a Etiopie. Na financování všech těchto aktivit nemilosrdně vybíral od Egypťanů daně. Přesto bylo jen málo jeho válek úspěšných a svým nástupcům připravil problémy.