Antipaterova dynastie: Regent Alexandra Velikého a jeho nástupci

Recenze čtenářů

Kniha podrobně popisuje Antipatera a jeho dynastii a poskytuje informativní přehled historických souvislostí a událostí. Ačkoli je chválena pro svou ucelenost a čtivost, zaostává z hlediska strukturálního uspořádání a zařazení map, což některým čtenářům vadilo.

⬤ Informativní a ucelený popis dějin Antipatera a jeho dynastie
⬤ příjemné čtení
⬤ chváleno pro svou přehlednost a podrobnost
⬤ dobrý doplněk pro ty, kteří se již s daným obdobím seznámili.

⬤ Chybí mapy, které by napomohly porozumění
⬤ používání obecných jmen může být matoucí
⬤ některé recenze zmiňují nedostatek struktury a souvislostí
⬤ nevhodné pro čtenáře neznalé historického období.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Antipater's Dynasty: Alexander the Great's Regent and His Successors

Obsah knihy:

Antipater byl klíčovou postavou vzestupu Makedonie za Filipa II. a přispěl k nástupnictví Alexandra III.

(Velikého). Alexandr pověřil Antipatera vládou nad Makedonií v době své dlouhé nepřítomnosti a ten v roce 331 př. n.

l.

porazil Sparťany. Po Alexandrově smrti potlačil řecké povstání a stal se regentem spolukrálů, Alexandrova duševně postiženého nevlastního bratra (Filip III.

Arrhideus) a malého syna (Alexandr IV.). Zprostředkoval urovnání mezi znepřátelenými následníky, ale v roce 319 př. n.

l. zemřel, když nejprve jmenoval regentem Polyperchona, který měl přednost před jeho vlastními syny. Antipatrův nejstarší syn Kassandr se později stal makedonským regentem, ale nakonec nechal Alexandra IV.

zabít a sám se stal králem. Tři z jeho synů ho krátce vystřídali, ale trůn si neudrželi.

Antipaterovi dědicové ženského pohlaví se v této makedonské hře o trůny ukazují jako stejně důležití pěšáci i překvapivě samostatní hráči. Sága končí neúspěšnou snahou Nikaii, vdovy po Antipaterově pravnukovi Alexandrovi Korintském, stát se nezávislou makedonskou vládkyní.