Prozodie v syntaktickém kódování

Původní název:

Prosody in Syntactic Encoding

Obsah knihy:

Jakou roli hraje prozodie při vytváření struktury věty? Standardní představa říká, že prozodie je výsledkem mapování hierarchické syntaktické struktury na lineární posloupnost slov. Radikálně odlišný pohled chápe určité intonační rysy jako integrální součásti syntaktické struktury.

Jiné pojetí tvrdí, že prozodie a syntax jsou paralelní systémy, které se vzájemně omezují a vytvářejí povrchovou formu věty. Různé pohledy odrážejí různé funkce, které prozodie může mít: Na jedné straně je prozodie signálem pro syntax, který označuje např. hranice složek.

Na druhé straně prozodické nebo intonační rysy zprostředkovávají význam; pojem „intonační morfém“ (jako např. exponent informačních strukturních pojmů, jako je téma nebo ohnisko) staví prozodii a intonaci přímo do syntaktické reprezentace.

Návrhy shromážděné v této knize se zabývají složitým vztahem syntaxe a prozodie při kódování vět. Příspěvky stavějí své argumenty na solidních empirických důkazech a uvádějí údaje z experimentů nebo z pečlivé analýzy přirozené řeči.

Svazek tak představuje přehled současného stavu výzkumu rozhraní syntaxe a fonologie.