Biskupské sítě v pozdní antice

Původní název:

Episcopal Networks in Late Antiquity

Obsah knihy:

Nejnovější studie o vývoji raného křesťanství zdůrazňují roztříštěnost pozdně starověkého světa a méně pozornosti věnují charakteristickému rysu křesťanství této doby, kterým je jeho vzájemná propojenost. K rozšíření křesťanství v této době fragmentace přispěly jak místní, tak nadregionální sítě interakcí.

Tento svazek zkoumá specifický aspekt této vzájemné propojenosti v oblasti Středomoří tím, že se zaměřuje na formování a fungování biskupských sítí. Vzestup biskupa jako hlavní autority vedl k nárůstu komunikace na dálku mezi církevními elitami pocházejícími z různých geografických oblastí a náležejícími k odlišným církevním a teologickým tradicím. Na místní úrovni se od biskupů v jejich roli učitelů, obhájců víry, patronů atd.

očekávala interakce s jednotlivci různého sociálního původu, kteří tvořili jejich kongregace, a se světskými úřady. Tento svazek proto zkoumá povahu a kvalitu různých typů biskupských vztahů v pozdní antice a snaží se pochopit, jak byly navazovány, pěstovány a využívány napříč kulturními, jazykovými, sociálními a geografickými hranicemi.