Prorocká podobenství z Matouše 13

Recenze čtenářů

Kniha A. W. Pinka nabízí hluboké a pronikavé zkoumání podobenství ve 13. kapitole Matoušova evangelia a odhaluje jejich skutečný význam a souvislosti s širšími biblickými tématy. Mnozí čtenáři oceňují Pinkův jasný výklad a biblické znalosti a považují dílo za poučné a přínosné pro pochopení evangelia. Kniha si však vysloužila kritiku za údajný fanatismus a ostrou kritiku některých náboženských skupin, zejména katolíků, což některým čtenářům ubralo na celkovém zážitku.

⬤ Poskytuje jasný a pronikavý výklad podobenství.
⬤ Vede k hlubšímu pochopení biblických témat.
⬤ Pinkův styl psaní je popisován jako poutavý a poučný.
⬤ Nabízí mnoho nových odhalení, která zlepšují čtenářovo chápání biblického učení.
⬤ Čtenáři považují knihu za cenný zdroj informací pro nové i zkušené křesťany.

⬤ Kritika Pinka za jeho hanlivé výroky na adresu katolíků a dalších skupin.
⬤ Někteří čtenáři našli chyby v jeho doktrinálních předpokladech.
⬤ V textu se mohou vyskytovat matoucí pasáže, které by mohly čtenáře uvést v omyl.
⬤ Nedoporučuje se novým křesťanům kvůli potenciálně náročným konceptům.

(na základě 37 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Prophetic Parables of Matthew 13

Obsah knihy:

„Je proto naléhavě nutné, aby všichni křesťané věnovali alespoň část času, který věnují četbě Písma, studiu jeho předpovědí. Naším záměrem je podat sérii studií o třinácté kapitole Matoušova evangelia, která je podle autorova soudu z hlediska proroctví nejdůležitější kapitolou celého Nového zákona.

V Božím prorockém programu je mnoho věcí, které nutně musí zůstat temné, dokud nebudou podobenství této kapitoly důkladně zvládnuta. V současné době jsou hodně nepochopena a špatně vykládána.“ Arthur Walkington Pink byl anglický křesťanský evangelista a biblický učenec, známý svým přesvědčeným kalvinistickým a puritánským učením. Ačkoli se narodil křesťanským rodičům, před obrácením se přestěhoval do teosofické společnosti (okultní gnostické skupiny, která byla v té době v Anglii populární) a v jejích řadách se rychle prosadil.

K jeho obrácení přispělo trpělivé napomínání jeho otce z Písma. Byl to verš z Přísloví 14,12: „Je cesta, která se člověku zdá správná, ale její konec jsou cesty smrti,“ který ho obzvláště zasáhl a přiměl ho zříci se teosofie a následovat Ježíše.