Přirozený rozum a přirozené právo: Tomáše Akvinského: zhodnocení straussovské kritiky Tomáše Akvinského

Recenze čtenářů

Carey v knize „Znovuobjevení Akvinského“ zkoumá výklady Akvinského, zejména pokud jde o přirozený zákon, a tvrdí, že by měly být chápány v kontextu racionální etiky, nikoli teologických nebo fyzikálních omezení. Autor je známý svou vědeckou přísností, díky níž je téma přístupné a relevantní i mimo úzký okruh čtenářů. Nabízí cenné poznatky o Akvinském jako nezávislém filozofovi.

Kniha poskytuje hlubší pochopení Akvinského jako racionálního myslitele, který není omezen svými teologickými nebo aristotelskými kořeny. Careyho argumenty objasňují nedorozumění kolem Akvinského přirozeného zákona a kritiku straussovských interpretací. Je psán vědecky, ale zároveň přístupně, takže složité myšlenky jsou relevantní pro širší publikum. Kniha je oceňována pro svůj významný přínos k diskurzu o přirozeném rozumu.

Některým čtenářům může téma připadat příliš specializované, neboť se zabývá především kritikou určité myšlenkové školy (straussiánů). Kniha nemusí oslovit ty, kdo nemají vzdělání v teologii nebo filozofii, což omezuje její publikum. Kromě toho je třeba si uvědomit, že čtenáři nemusí být odborníky, což může ovlivnit jejich schopnost plně se zapojit do obsahu.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Natural Reason and Natural Law: An Assessment of the Straussian Criticisms of Thomas Aquinas

Obsah knihy:

Podle Tomáše Akvinského je přirozené právo založeno na důkazech a působení přirozeného lidského rozumu. Jeho základní zásady jsou samozřejmé.

Uvědomění si těchto příkazů nepředpokládá znalost nebo dokonce víru v existenci Boha. Nejzajímavější kritiku přirozenoprávního učení Tomáše Akvinského v moderní době vznesl politický filozof Leo Strauss a jeho následovníci. Cílem této knihy je ukázat, že tyto kritiky jsou založeny na nepochopení a že jsou přinejlepším nepřesvědčivé.

Přirozenoprávní učení Tomáše Akvinského je plně racionální. Je přístupné člověku jako člověku.