Překlad Číny jako představení napříč identitami

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Translating China as Cross-Identity Performance

Obsah knihy:

James St. Andr aplikuje perspektivu cross-identity performance na překlady nejrůznějších čínských textů do angličtiny a francouzštiny od 18. do 20. století. Na základě vědeckých poznatků z oblasti kulturních studií, queer studies a antropologie autor tvrdí, že mnohé techniky cross-identity performance, včetně blackface, passing, drag, mimikry a maškarády, umožňují nahlédnout do dějin překladatelské praxe. Důrazně se zasazuje o zasazení překladu do jeho historického, sociálního a kulturního prostředí a čte přeložené texty vedle široké škály dalších materiálů, které pomáhaly utvářet obraz "Johna Číňana".

Svazek otevírá četba života a díla George Psalmanazara, který jako rodák z Formosy oživil salony na počátku 18. století a který je mostem mezi teoretickým rámcem knihy a zkoumáním čínsko-evropských interakcí. Jádro knihy tvoří chronologická řada případů, z nichž každý ilustruje využití jiného typu cross-identity performance pro lepší pochopení překladatelské praxe. St. Andr poskytuje podrobné čtení raných pseudopřekladů, včetně Maranova Tureckého špióna (1691) a Goldsmithova Občana světa (1762), jakož i adaptací Hatchettova Čínského sirotka (1741) a Voltairova Orphelin de la Chine (1756). Pozdější kapitoly se zabývají Davisovým překladem Bolestí Hana (1829) a skutečnými překlady neumělecké literatury převážně od zaměstnanců Východoindické společnosti. Pozornost se pak přesouvá na ústní/sluchové aspekty rané překladatelské praxe v 19. století s využitím konceptu mimikry ke zkoumání interakcí mezi pidžinskou angličtinou a překladem v populárním tisku. Nakonec je práce dvou raně novověkých čínských překladatelů, Gu Hongminga a Lin Yutanga, zkoumána jako maškaráda.

St. Andr nabízí originální a inovativní studii žánrů psaní, které jsou tradičně zkoumány izolovaně, a fascinujícím způsobem zkoumá způsob, jakým se tři kultury vzájemně ovlivňovaly prostřednictvím proměnlivých setkání beletrie, překladu a literatury faktu, a v tomto procesu pomáhaly vytvářet a formovat způsob, jakým byli Číňané reprezentováni. Kniha představuje významný příspěvek k translatologii, čínským kulturním studiím, postkoloniálním studiím a genderové kritice.