Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Pre Eternity of the World
Zesnulý básník Peter Everwine o Christopheru Buckleym napsal: "Myslím, že neznám jiného básníka, který by měl takový vertikální rozsah a hloubku." Buckley dokáže být jednou nohou ve fyzickém bahně a něze světa a druhou nohou mezi hvězdami a galaxiemi vesmíru." Buckleyho nejnovější sbírka Předvěčnost světa je vytrvale takovým druhem poezie, jaký popisuje Everwine. V titulní básni Buckley popisuje předvěčnost jako "spoustu kvantových konfet / ad infinitum... pod prkny podlahy / času..... Go figure.".
Je to však pouhé odmítnutí, nebo básník žádá čtenáře, aby vypočítal nevypočitatelné? Ptá se: "Bojovali naši rodiče za druhé světové války / jen proto, abychom mohli jít v sobotu / na dvojku", dívat se na černobílou televizi nebo "ležet po škole na kopci / a nechat se unášet představivostí / oblačnými útvary? To je asi tak všechno." Tyto druhy otázek, jakkoli cynické, jsou překvapivé a osvobozující, a autor píše o inteligentním designu, o váhání, o vědě a matematice.
Básník je "vyzván", aby stál "zmatený". Taková je krása Buckleyho poezie, v níž "nic než čas mě nezastaví / v přemýšlení.".
.
Myslím, že neznám jiného básníka, který by měl takový vertikální rozsah a hloubku.
Buckley dokáže být jednou nohou ve fyzickém bahně a něze světa a druhou nohou zakotven mezi hvězdami a galaxiemi vesmíru. Líbí se mi také jeho formální neklid, různé způsoby, které používá, aby se dostal ke svým tématům.
-Peter Everwine.
Básně jsou slovně tak bohaté, velkorysé, nahlas (nemohu neintonovat rétorické kličky), inkluzivní, rozverné. Líbí se mi zejména orientace na velkoplošnou fyziku/kosmologii v okamžiku, kdy (Buckley) vypráví svou vlastní minulost..... Líbí se mi ten tón - jak jinak se zabývat vlastní smrtelností & smíšeným štěstím než s ironií & citem, který se mísí s vděčností?
- Dennis Schmitz.
Buckley je náš vlastní milý cynik, praktikující v lidových převlecích zlatý styl vidění a jazyka doporučovaný Vergiliem, kyselé pochybnosti Donnea a Alana Dugana. Při čtení jeho krásných básní cítím bratrství, výživu a půvab ne zcela bezbožné písně.
-Garrett Hongo.
Christopher Buckley svým sardonickým vtipem baví, šokuje i poučuje. Jeho básně se zaměřují na metafyzické otázky - proč existuje něco, a ne nic, na ztrátu náboženské víry z dětství, na otázky o vesmírných počátcích a koncích, na hledání odpovědí, které možná neexistují. Je radost sledovat jeho hbitou, dobře informovanou mysl, která se zamýšlí nad těmito závažnými tématy.
-Henry Hart.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)