Posttraumatický růst: Pozitivní změny po prožité krizi: Příručka posttraumatického růstu: Pozitivní změny po prožité krizi.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

Posttraumatic Growth: Positive Changes in the Aftermath of Crisis

Obsah knihy:

Co nás nezabije, to nás posílí. (Nietzsche)

Fenomén pozitivní změny osobnosti po ničivých událostech je znám již od starověku, ale současní psychologové a psychiatři mu věnují jen malou pozornost a zaměřují se spíše na negativní důsledky stresu.

V posledních letech se sbíhají důkazy z různých oborů, které naznačují reálnost a všudypřítomný význam procesů, které editoři shrnují jako posttraumatický růst. Tento svazek nabízí první ucelený přehled těchto procesů. Autoři se zabývají různými traumaty - mezi nimi ztrátou blízké osoby, tělesným postižením, nevyléčitelnou nemocí, bojem, znásilněním a přírodními katastrofami - po nichž byly zaznamenány zkušenosti s růstem.

Jak nejlépe pomoci lidem trpícím posttraumatickou stresovou poruchou? Co znamená "odolnost" tváří v tvář vysokému riziku? Které osobnostní charakteristiky usnadňují růst? Do jaké míry je možná změna osobnosti v dospělosti? Jak lze operacionalizovat pojmy jako štěstí a seberealizace? Jakou roli hraje v pozitivní adaptaci změna systémů přesvědčení, schémat nebo "předpokládaných světů"? Je možné "očkování proti stresu"? Jak se pro mnoho lidí zasažených traumatem stávají ústředními duchovní přesvědčení a jak spolu souvisí posttraumatický růst a zotavení ze zneužívání návykových látek nebo z krizí vážných tělesných onemocnění?

Tyto otázky zajímají nejen nedávno definovanou a rozšiřující se skupinu "traumatologů", ale také terapeuty všeho druhu, osobnostní a sociální psychology, vývojové a kognitivní výzkumníky, odborníky na zdravotní psychologii a behaviorální medicínu a ty, kteří studují náboženství a duševní zdraví. Překonávání výzev nejhorších životních zkušeností může být katalyzátorem nových příležitostí pro individuální a sociální rozvoj. Poznání osob, které ve svém životě objevily nebo vytvořily vnímání pozitivní změny, může vrhnout světlo na problémy těch, kteří nadále trpí.

Posttraumatický růst podnítí dialog mezi osobnostními a sociálními psychology a klinickými pracovníky a ovlivní teoretické základy a klinické programy výzkumníků i lékařů.