Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze vyzdvihují „Pedra Páramo“ jako základní dílo magického realismu a oceňují jeho poetický a popisný jazyk, složité postavy a bohaté motivy spojené s mexickou kulturou a historií. Čtenáři často pociťují potřebu přečíst si knihu znovu, aby pochopili její hloubku, což poukazuje na její složitý styl vyprávění. V příběhu rezonují témata nostalgie, života a důsledků vlastních činů. Pro některé však bylo náročné jej sledovat kvůli množství postav a posunům ve vyprávění.
Klady:Strhující próza, fantastické popisy, bohatý a živý jazyk, hluboké zkoumání témat, jako je nostalgie a společenské problémy, a významný vliv na pozdější literární díla, zejména magický realismus. Mnozí čtenáři oceňují krásu jazyka a hloubku vyprávění. Je známá pro svou složitost, která odměňuje vícenásobné čtení.
Zápory:Román může být obtížné sledovat kvůli jeho složité struktuře, postavám a posunům ve vyprávění. Pro některé čtenáře je náročné plně pochopit příběh na jedno přečtení a několik z nich bylo zmateno stylem vyprávění. Navíc některé zmínky o kvalitě zvuku v různých formátech mohou být pro některé čtenáře nevýhodou.
(na základě 126 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Pedro Pramo (Pedro Pramo, Spanish Edition)
Obsah knihy:
„První román Juana Rulfa „Pedro Páramo“, který se odehrává v řadě snových transpozic, nořících se za smrt jeho postav, o nichž se neví, v jakém okamžiku jsou snem, životem, pohádkou, pravdou, ale jejichž hlas lze slyšet díky „nemilosrdnému a přesnému vhledu“ tak nepochybně výjimečného spisovatele, je již ve výlohách obchodů. „ Těmito slovy zahájil Edmundo Valadés první recenzi Pedra Páramo, která vyšla 30.
března 1955 a kterou si Rulfo ponechal ve svých novinách. Od té doby se spisovatelé jako Jorge Luis Borges, Gabriel García Márquez, Gunter Grass, Susan Sontagová a Mario Vargas Llosa, filmový režisér Werner Herzog a mnoho dalších spisovatelů všech jazyků shodli na tom, že tento román je jedním z mistrovských literárních děl všech dob. Dílo Juana Rulfa (1917-1986) je bezpochyby mexickou literární tvorbou, která se dočkala největšího uznání v Mexiku i v zahraničí.
Román „Pedro Páramo“ prošel dlouhým vývojem. Poprvé se o něm Rulfo zmínil v dopise v roce 1947 a v letech 1953-1954 na něm mohl pracovat díky stipendiu Mexického centra pro kritiku (Centro Mexicano de Escritores).
Úryvky byly publikovány ve třech magazínech v roce 1954, než román vyšel knižně v roce 1955. Mezi obdivovatele tohoto mistrovského díla se zařadili Gabriel García Márquez, Jorge Luis Borges a Susan Sontagová. „Pedro Páramo“ evokuje samotnou podstatu Mexika prostřednictvím nejpokročilejších literárních forem a technik dvacátého století.
Málokteré dílo zasáhne mexického čtenáře tak hluboce jako tento román, který má zároveň místo klasika světové literatury. Byl přeložen do téměř padesáti jazyků a každý rok se objevují jeho nové verze.
