Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 6 hlasů.
Slaves on Screen: Film and Historical Vision
V tomto fascinujícím snímku se spojuje psané slovo s tím, co vidí oko, a zobrazuje se odpor proti otroctví prostřednictvím moderního filmového média. Davisová, jejíž kniha Návrat Martina Guerreho vznikla v době, kdy působila jako konzultantka stejnojmenného francouzského filmu, se nyní zabývá rozsáhlým tématem, jak průmysl pohyblivých obrázků zobrazil otroky v pěti velkofilmech, které pokrývají čtyři generace. Na pěti filmech hodnotí potenciál filmu účinně a smysluplně vyprávět o historické minulosti s důrazem na věrnost důkazům: Spartakus (1960), Spalte! (1969), Poslední večeře (1976), Amistad (1997) a Milovaný (1998).
Davis ukazuje, jak se mění pohled scenáristů a režisérů paralelně s pohledem historiků. Spartakus je polarizovanou sociální historií; filmy o Karibiku přinášejí obřadnost a karneval, které se vztahují k počátkům vzpoury; Amistad a Milovaná čerpají z traumatických ran v paměti otroctví a ze zdrojů pro jejich léčení. V každém případě Davis zvažuje záměry filmařů a hodnotí film a jeho postupy na základě historických důkazů a interpretace. Kontinuita rodiny se ukazuje jako hlavní prvek boje proti otroctví.
Kniha Otroci na plátně je částečně založena na rozhovorech s autorkou románu Milovaná, nositelkou Nobelovy ceny, Toni Morrisonovou, a s Manuelem Morenem Fraginalsem, historickým konzultantem filmu Poslední večeře. Davis přináší nový přístup k historickému filmu jako zdroji "myšlenkových experimentů" o minulosti. Zatímco pět filmových snímků je někdy kinematografickými triumfy, v nichž zvuková historie inspiruje představivost, Davis je kritický k fiktivním scénám a postavám, pokud diváky v důležitých ohledech zavádějí. Dobrá historie dělá dobré filmy.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)