Othello and A Midsummer Night's Dream
Jago lstivě a postupně začíná podkopávat Othellovu víru v Desdemoninu věrnost, zatímco se zdá, že se vůbec zdráhá cokoli říct...
„Tak mi řekni své pocity, dobré i špatné.“ „Ach, můj pane,“ odpověděl Jago, “takový rozkaz mě mrzí, neboť ačkoli v úkonech povinnosti, v každém směru jsem vázán, jako člověk svobodný nejsem povinen, dát svému smýšlení zvuk.“ „Proč, řekněme, že mé myšlenky jsou hnusné a falešné... jak myšlenky často bývají, Co kdybych se mýlil, pane, vzal byste mě pak na vědomí? Proč tedy budovat neklidnou mysl, s tím, co je nejasné...
nejisté? Nebylo by to ve vašem zájmu, tak... netlačte na mě, prosím.“ „Můj zájem? „ Othello se zeptal: „Co tím myslíš? „ „Vysvětlím vám to, pane,“ řekl Jago, „dovolte, abych vám připravil... scénu.
Ukradněte měšec muži nebo ženě, jen málo ztratili, ale ukradněte jim jejich dobré jméno... a nemohou se dopočítat ceny.“.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)